Oponentura vládního prohlášení: Zemědělství a venkov

Oponentura !Argumentu: Zemědělský ekonom František Jonáš zhodnotil kapitolu zemědělství, jak ji představilo programové prohlášení nové vlády. 

Programové prohlášení nové vlády je v oblasti zemědělství poměrně stručné oproti ostatním resortům. Zemědělství je spjato s venkovem. V programovém prohlášení je řešena část spojená se zemědělstvím, půdou a vodní erozí, v oblasti životního prostředí a bydlení na venkově částečně ve veřejných investicích.

Vláda a jmenovitě ministerstvo zemědělství se bude snažit o konkretizaci a zpřesnění dotací, včetně objektivizace na nějakém společném jmenovateli, zřejmě tržbách proti druhým a bude snaha o sjednocení podmínek.

Bylo by vhodné zavést i nějakou formu diferenciální renty vztaženou k půdním podmínkám a postavení výrobního subjektu na trhu. Nejlépe by jako podklad mohl sloužit např. návrat k PES 1-42 a promítnutí BPEJ do výrobního potenciálu té které zemědělské výrobní jednotky.

Vhodné by bylo konkretizovat i výrobní potenciál a cíl v živočišné výrobě, o které je zmínka jen velmi strohá, např. s cílem na dosažení např. 75 VDJ /100 ha zemědělské půdy a do budoucna 1 VDJ/ha zemědělské půdy. Výrazně zvýšit produkci prasat, a tedy i počet prasnic a tuto, kdysi tradiční produkci vrátit, alespoň v tomto období na 60 % soběstačnost. Tu jsme schopni nebo byli jsme schopni naplnit více než 100 %.

V roce 2004 v ČR republice došlo ke zlomu v hrubé zemědělské produkci, kdy poprvé v historii zemědělství ČR převážila rostlinná výroba nad živočišnou, to je třeba narovnat a změnit opět ve prospěch živočišné výroby.

Půda potřebuje organickou hmotu z produkce „podporovaných chovů hospodářských zvířat“, ale je třeba i vědět, kolik organické hmoty chybí. Asi proto bude třeba najít pak srovnání, kde by bylo vhodné vzít jako srovnávací úroveň KPP (komplexní průzkum půd). Přehodnotit v bilanci organické hmoty „význam“ digestátu z produkce cca 510 BPS (bioplynových stanic). Zemědělství pracuje s půdou a na půdě, dosavadní praxe nepřála kvalitě půdy a ochraně půdy. V programovém prohlášení vlády je zřejmě naznačena snaha nového zákona o půdě a její ochraně, to je krok správným směrem

Bylo by dobré si stanovit cíl snižování deficitu AZO (agrární zahraniční obchod) za 4 roky oproti minulosti cca o 20 %, zejména vyšší produkcí masa, mléka, ovoce a zeleniny mírného pásma. V zemědělství se více věnovat i rozšiřování produkci zeleniny s využíváním odpadního tepla z BPS pro skleníky a produkci plodové zeleniny, zejména rajčat, paprik a salátových okurek, a i toto vzít natolik vážně i směrem k deficitu AZO a kvalitě.

Bylo by také dobré více zmínit i o snižování dominanci supermarketů a orientovat se na zrovnoprávnění podmínek pro domácí a zahraniční produkci v řetězcích.

Oproti minulosti se postrádá výslovně ochrana spotřebitele v oblasti potravin, kde je nutné podpořit, a to výrazně, kontrolu kvality řízenou státem a stanovit normy pro výrobu potravin, alespoň na úrovni cechovních norem.

Při nevyrovnaných srážkách je třeba přemýšlet o upravování vodného režimu půdy, zejména ve vegetační době rostlin a zavzpomínat si na cca 150000 ha zavlažované půdy v roce 1990, což by jednak zvýšilo zemědělskou produkci a jednak sníží i větrnou erozi. V pasáži Životní prostředí se řeší vodní eroze, která hrozí na cca 1750000 ha, ale dnes je ohroženo cca 600000 ha půdy také erozí větrnou.

Nemělo by se také zapomínat ani na rekultivaci půd po těžbě surovin, zejména uhlí.

V oblasti lesního hospodářství je vedle dopadu sucha, kalamit škůdců (zejména kůrovce) třeba se věnovat diverzifikaci, často vedoucí k výrazné změně druhové skladby lesních dřevin. Tady je třeba také si uvědomit a uvědomovat funkci lesa z hlediska vodohospodářského, funkce zkvalitňování ovzduší (plíce republiky) ale i produkčního, a zvyšovat přidanou hodnotu po těžbě dřeva. To znamená hledat i přijatelnou druhovou skladbu výsadbu s úbytkem jehličnanů, z minulosti jedle bělokoré, nedávné minulosti smrku a v poslední době zejména na Moravě hromadný úhyn borovice, tedy tradiční jehličnany nahrazovat jinými vhodnými dřevinami.

Celkově programové prohlášení budí naději, že se chce vláda zabývat řešením také problematiky spojené s venkovem, zemědělstvím a konečně i půdě. V programovém prohlášení je řada věcí zmíněna stručně a teprve uvádění zemědělské politiky s nějakou koncepcí (snad konečně) může přinést naději a postavení zemědělství, tam kam patří, tj. jako zdroje potravin, pracovních příležitostí pro venkov a jako krajiny s co nejvíce harmonizovanou dimenzí i rekreačního charakteru. Z programového prohlášení je do určité míry cítit zdroj koncepce ze současného pojetí nastoleného současnou agrární komorou, která vycházela ze zkušeností zemědělců.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.