Rok 2017 v Asii: Trump a Duterte byli největšími dárky čínské přestavbě pořádku v jihovýchodní Asii

Přečetli jsme: Nedůvěryhodnost Trumpa s jeho izolacionismus a náhlý obrat filipínského prezidenta Duterteho směrem k Pekingu otevírají cesty k novému sinocentrickému pořádku v regionu Jihovýchodní Asie.

V jihovýchodní Asii vzniká sinocentrický regionální pořádek díky řadě chyb Spojených států a jejich spojenců, míní pro Asia Times Richard Javad Heydarian. Proč se Trump a filipínský Duterte stali pro Čínu požehnáním?

Vítězem roku 2017 v regionu Asie je Čína, ale nestalo by se tomu tak, kdyby prezident Donald Trump neudělal některé chyby a kdyby nedošlo k překvapivému přiblížení mezi Manilou a Pekingem. Čína se stává stále významnější v regionu jihovýchodní Asie a ve velmi krátké době se jí podařila strategie „rozděl a panuj“ v rámci regionální organizace ASEAN. Také ale využila regionálního bloku jako štítu proti rivalům, konkrétně Spojeným státům, a to ohledně sporů v Jihočínském moři.

V roce 2013 vyhlásil prezident Číny Si Ťin-pching regionální strategii „periferní diplomacie“, která se zaměřovala na zeměpisné okolí Číny. Nebyl to lehký úkol a tato iniciativa byla reakcí na americkou regionální iniciativu Obamovy administrativy „pivot“ do Asie.

Konkrétně to byly Filipíny a Vietnam jako země, které se pokusily postavit a omezit čínské pronikání v Jihočínském moři. Mezitím Austrálie, Japonsko a Singapur přivítaly posílení vojenské a námořní přítomnosti USA v regionu. A jako odpověď nařídil prezident Si „posilovat čínský politický vztah s periferními zeměmi“ či v konkrétnějších obrysech se zaměřit na posilování ekonomických vazeb a hlubší ekonomickou kooperaci s těmito zeměmi. Po čtyřech letech se Čína dívá na mnohem příznivější strategické prostředí, myslí si Heydarian.

Číně „pomohly“ Spojené státy a Filipíny

Čína sklízí plody svojí proaktivní zahraniční politiky v regionu a také má výhody z kroků dvou zemí – Spojených států a Filipín.

Trumpova nová politika v Asii je vnímána jako izolacionistická, což vedlo k odcizení spojenců a přátelských zemí v tomto asijském regionu. Také důraz na hospodářský protekcionismus a trestající obchodní akce umenšily pozici a důvěryhodnost USA. Jak ukázal výzkum Pew Research, USA zaznamenaly v důvěře mezi 37 zeměmi v prvním roce Trumpova prezidentství velký propad důvěry. V zemích, které mají zájem na to hledat rovnováhu vůči Číně, jako jsou Filipíny a Vietnam, byl propad důvěry v politiku prezidenta Trumpa značný.

Jihovýchodní Asie. Červeně je označena oblast sporného Jihočínského moře. Zdroj: Mapy.cz

Navíc to, že Trump odešel od projektu Trans-Pacifického partnerství, přivedlo k tomu, že USA tu nemají žádnou obchodní iniciativu. Naproti tomu Čína ano. Jsou tu projekty Nové Hedvábné stezky i Asijská banka pro investice do infrastruktury, podpora regionálního ekonomického partnerství v oblasti asijského Tichomoří. Zatímco Trump odmítá multilaterální volný obchod, prezident Si vidí globalizaci jako nezvratný historický trend. Čína se k podpoře mnohostranných ekonomických vztahů hlásí.

Rostoucí hospodářský vliv Číny

Ostatně, Čína má rostoucí hospodářský vliv, zatímco politika USA je vnímána jako ústup. Tato situace byla dobře vidět v případě filipínské politiky. Prezident Rodrigo Duterte uvítal bližší styky s Čínou v hospodářské oblastí výměnou za určitou geopolitickou shodu.

Duterte také omezil strategické vazby s USA, což bezpochyby v Pekingu uvítali. Tento Duterteho obrat k Číně je v kontrastu s politickou linii jeho předchůdce, který byl více proamerický a konfrontační směrem k Číně.

Výzkum Pew Research Center také ukazuje na to, že propast rozdílů mezi měkkou silou USA a Číny v tomto regionu se rychle uzavírá, a to ve prospěch Číny. Například na Filipínách dává přednost větším hospodářským vazbám s Čínou 67 % (ze 43 %) a jen 28 % si myslí, že je nutné mít tvrdé postoje k čínské přítomnosti v Jihočínském moři (dřívější číslo bylo 41 %). A Duterte jako letošní rotující předseda ASEANu tento měkčí postoj k Číně prosazoval v rámci organizace. Filipíny také odmítly postupovat v souvislosti s haagským rozsudkem z roku 2016, který potvrzoval nároky Manily v oblasti Jihočínského moře.

ASEAN pod vedením Duterteho tedy upřednostnil dlouhodobé vyjednávání ohledně nároků na ostrůvky v Jihočínském moři, jejichž výsledek je ve hvězdách, a prakticky tak vyšel vstříc Pekingu.  V důsledku toho mohla Čína posilovat svoji pozici v této geopoliticky a námořně citlivé oblasti.

Tedy, Heydarian uzavírá, v mnoha ohledech byl Trump a Duterte pro Čínu v uplynulém roce ten největší dárek na cestě k realizování její vize sinocentrického regionální pořádku.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.