Sbohem, Evito? Politika v Argentině se výrazně mění

Přečetli jsme: Argentina prochází významnou politickou změnou, která je spojená s kolapsem tradičního perónismu a vzestupem podnikatelské koalice prezidenta Macriho. 

Argentinská politika se proměňuje, píše na stránkách Latin American Post Shannon O‘ Neil z Bloombergu. V říjnu 2017 se politické koalici prezidenta Mauricia Macriho podařilo hlasitě zvítězit v parlamentních volbách. Macriho koalice Cambiemos (česky Změňme to) dostala podporu ve všech velkých městech a provinciích Argentiny a ovládla politické pole v zemi.

Konec argentinské politiky, jak jsme ji znali

Tyto průběžné parlamentní volby skončily se dvěma konstantami argentinské politiky. Tou první byla myšlenka, že politická strana, která se orientuje na byznys, nemá šanci v politické soutěži. Macri a jeho koalice vyhrála už dvakrát za sebou. Tou druhou konstantou byly víra v to, že perónistická strana, která definovala politiku Argentiny po celé 20. století, nemůže prohrát. Nicméně zkolabovala. Tyto dvě seismické proměny v politice země jsou částečně důsledek důvtipného vedení, ale také odrážejí změny v argentinské společnosti a hospodářství, míní O‘ Neil.

Po celých sto let od zavedení tajného hlasování v roce 1912 se kapitál dostával k moci prostřednictvím volebních podvodů nebo vojenských pučů, kterých bylo během této doby celkem šest. Ani Radikální strana, která se orientovala na střední třídy, se nedokázala u vlády udržet dlouho. Každý z jejich demokraticky zvolených prezidentů musel odejít z úřadu předčasně – buď v důsledku vojenského zásahu, nebo hospodářského kolapsu.

Cambiemos se podařilo tuto opakující se banalitu argentinské politiky změnit, protože doposud nejednala jako strana byznysu. Je sice orientována na trh, ale není to strana prosazující neoliberální škrty. Podobně jako její populističtí předchůdci, také Cambiemos podporovali sociální programy, podporu v nezaměstnanosti a výplatu penzí ve snaze umenšit dopady stagflace na běžného voliče.

Macriho vláda šla dál a začala investovat do velkých infrastrukturních projektů. Největším voličským trhákem se stal projekt buenosaireský Metrobus, který se týká vyhrazených jízdních pruhů na bulvárech hlavního města Buenos Aires, které protkávají celé město, počínaje bohatými čtvrtěmi a konče těmi chudými. Následkem toho se podařilo snížit dobu dojíždění pro místní obyvatele, a dokonce se tak snížila o polovinu doba cestování v době největší dopravní špičky.

Rozpad perónistů

Nicméně Macri také získal na chybách opozičních perónistů. Toto politické hnutí se rozpadlo a jeho jednotlivé frakce ztratily půdu pod nohama v říjnových volbách. Součást problému je peronistické vedení. Podle O’ Neila je problémem, že nejviditelnější a také nejvíce populární mezi nepopulárními, je Cristina Fernandézová de Kirchner. Je tomu navzdory tomu, že bývalá prezidentka je spojována s korupcí a dalšími hospodářskými delikty. Dalším problémem je, že peronisté nezvládli ekonomickou strukturální změnu.

Peronismus se dekády spoléhal na spojenectví a podporu městských odborů a vesnických „bosů“. V 70. letech se jeho základna začala hroutit, protože továrny nahrazovala práce v kancelářích a venkov se začal vyprazdňovat. V 90.letech se peronistický prezident Carlos Menem snažil o to přijmout politiku orientovanou na trh a na soukromý sektor. (Autor používá eufemismus, ve skutečnosti Menem prosazoval neoliberální politiku se vším všudy – poznámka redakce).

Po hospodářské krizi roku 2001 Argentině na dekádu vládli Kirchnerové – nejprve Nestor a poté jeho žena Cristina, oba zastánci levého, populistického křídla perónistů. Oba podle názoru O‘ Neila hráli podle populistické hospodářské učebnice, postavené na protekcionismu a klientelismu prostřednictvím masivních sociálních programů a náboru do státní služby.

Tyto kroky zajistily podporu Argentinců, zkoušených důsledky hospodářského kolapsu v roce 2001. Jenže jiné kroky kirchnerovských vlád v oblasti zavedení exportních daní na sóju, hovězí a další zemědělské výrobky odcizili jejich venkovskou základnu. Když se ekonomika znovu prudce propadla, znamenalo to také pád peronistické strany.

Macriho vláda musí začít skutečně reformovat

Prezident Macri se v současné době těší záviděníhodným ratingům podpory. Jenže prezident může lehce přešlápnout. Přes velký boom reforem na začátku jeho vlády, stojí vláda stále před úkolem, jak zemi přivést na hospodářsky udržitelnou cestu. Jinak řečeno, nové dopravní pruhy v Buenos Aires, nestačí na to dostat Argentinu do 20. století. Macriho vláda bude muset začít řešit hluboce zakořeněné hospodářské dysfunkce Argentiny.

A to znamená podle O´Neila zaměřit se na problémy jako je hospodářství v hotovostních platbách, které v zemi převládá. Ruku v ruce s tím jde „modrá ekonomika“ výměny mezi dolarem a argentinským pesem, kde fungují stále neformální pravidla a „klouzavý“ kurz dolaru (podle situace). Platí také to, že pokud hospodářství neporoste, podpora Argentinců prezidentu Macrimu se zmenší.

Navíc je tu další problém: Argentina nemůže hospodářsky konkurovat. Deset let bez zahraničních investic přineslo technologickou zaostalost. Namísto automatizace, která dnes proniká na rozvíjející se trhy, v Argentině je stále nadbytek pracovníků i v oblastech každodenních služeb.

Mantra argentinské vlády o postupné změně je závislá na vnějším financování. Zatímco globální likvidita a úvěrové sazby přinesly 40 miliard dolarů za rok jako polštář, který Argentina doposud potřebuje, poslední neperónistická vláda shořela v ekonomických plamenech, když zmizelo mezinárodní financování.

Jako každá demokracie potřebuje také Argentina politickou opozici. S jednou třetinou Argentinců žijících v chudobě je zde plno místo pro levicovou stranu. K tomu, aby se perónisté mohli vrátit k moci, nemohou jít zpátky ke kořenům. Potřebují nové vedení a nové myšlenky. V tomto případě může být tradiční ideologická flexibilita této strany silnou stránkou. Podle O‘ Neila by se při hledání volební platformy pro vítězství, strana mohla obrátit k tématům jako je vyrovnaný rozpočet, pracovní flexibilita a hospodářská otevřenost, což je agenda, kterou Macriho vláda stále ještě nepřijala.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.