Bulharsko chce využít předsednictví EU k rozšíření na západní Balkán

Přečetli jsme: Bulharsko chce prosadit rozšíření EU na západní Balkán. Jenže s tím nesouhlasí zdaleka všichni v EU. Ve hvězdách jsou i bulharské ambice stát se členem Schengenu a eurozóny.

Bulharsko převzalo šestiměsíční rotující předsednictví, ale je pravděpodobné, že zjistí, že jeho priority nejsou v souladu s ostatními členskými zeměmi, píší noviny Financial Times. Bulharská vláda chce, aby její předsednictví bylo především vnímáno jako to, které posunulo případ zemí západního Balkánu, které se chtějí stát členy EU. Vláda chce také pokročit v ambicích země – připojení se k eurozóně a vstup do Schengenu, i když uznává, že tyto cíle jsou odlišné od zvládání předsednictví.

Naopak, představitelé Německa a Francie se budou koncentrovat na užší spolupráci mezi zeměmi eurozóny. Což bude zahrnovat dokončení bankovní unie EU a transformaci stabilizačního mechanismu v Evropský měnový fond. Zde bude hlas Bulharska malý, neboť není ani v eurozóně a ani v bankovní unii. Bulharsko nechce být ponecháno stranou, když Francie a Německo se budou pokoušet o větší evropskou jednotu.

Bulharsko se bojí marginalizace

Daniel Smilov z liberálního think-tanku uvedl, že členství v eurozóně je pro Bulharsko důležité, protože se obává, že jinak bude zanecháno na periferii.

Bulharský premiér Bojkov se pyšní svým vřelým vztahem k Merkelové. Ovšem bulharská obava z marginalizace by byla posílena, kdyby sousedé Makedonie či Srbsko se nikdy členy EU nestaly, a pokud by západní mocnosti, Rusko, Čína, Turecko a další posílily svou soutěž ohledně vlivu na Balkáně. Bulharsko klade velký důraz na setkání v Sofii, kde se v květnu mají sejít zástupci EU s představiteli Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Makedonie, Černé Hory a Srbska. Bulhaři jsou realisté, nechtějí slibovat zázraky, ale uvažují o tom, že vstup do EU by byl cílem dlouhodobým, nezvratným a že EU neztratí o tento region zájem.

Sofijský summit má ambice dodat každému ze šesti zemí západního Balkánu individuální akční plán směřující k členství v EU tak, aby odrážel jejich dosavadní pokrok a ukázal na úkoly, které jsou ještě před nimi. Zástupkyně Bulharska Pavlova je nadšena pokrokem v Makedonii, s níž historicky Bulharsko nemělo nejlepší vztahy. Obě dvě země ale podepsaly v srpnu minulého roku smlouvu o přátelství.

Schengen s otazníkem

V EU je ovšem řada zemí, které nesdílejí vřelý vztah k západnímu Balkánu. Typickým příkladem je Nizozemsko. I veřejnost je skeptická ohledně včlenění více zemí východní Evropy do EU. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že on si rozšíření EU do západního Balkánu nepřeje. A co víc, je také proti bulharském členství v Schengenu. Uvedl, že stále existuje mnoho obav u hraničních kontrol a korupce.

Pavlova na to reaguje velice rozčileně. Říká, že s Bulharskem se zachází nespravedlivě, protože země splnila všechna existující kritéria pro Schengen už před šesti lety. Je to prý proti principům fungování EU, proti rovnému zacházení se všemi zeměmi. Bulharsko bylo navíc chváleno za to, jak chránilo externí hranice EU při uprchlické krizi.

Pro vstup Bulharska do Schengenu je potřeba jednomyslnosti všech vlád EU. A to se zatím zdá být nedostupná meta. Někteří politici v Sofii proto doufají v kompromis, aby do systému byly začleněny letiště a přístavy jako první krok k plnému členství.


Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.