Bez hlavy státu nemůže stát existovat, vysvětluje roli prezidenta ústavní právník Václav Pavlíček

Rozhovor: Ústavní právník Václav Pavlíček nám odpověděl na několik otázek ohledně právního postavení a významu prezidentského úřadu.

!Argument: Prezident není z výkonu funkce odpovědný, říká Ústava. Není to pozůstatek monarchismu? Jaký je smysl této neodpovědnosti? 

Václav Pavlíček: Ústavy republik mají svůj původ v ústavách monarchií. Parlamentní republika i parlamentní monarchie obsahují zpravidla ustanovení o neodpovědnosti hlavy státu. Vyplývá to z toho, že akty hlavy státu vyžadují kontrasignaci odpovědného člena vlády a bez této kontrasignace takové rozhodnutí vůbec nevznikne. Proto odpovědnost nese ten, kdo tyto akty spolupodepisuje, tj. předseda nebo člen vlády. Ústava ČR ovšem proti této koncepci v čl. 62 zařadila akty prezidenta bez kontrasignace, což je ve většině případů v rozporu se smyslem neodpovědnosti prezidenta z jeho funkce.

!A.:  Jak k sobě „ladí“ fakt, že je neodpovědný z funkce a skutečnost, že je přímo volen občany?

V.P.:  Způsob volby hlavy státu nesouvisí s odpovědností či neodpovědností z výkonu funkce.

!A.: Obligátní otázka: Jsou současné pravomoci prezidenta v souladu s tím, jaký má mandát prostřednictvím přímé volby? Například: neměl by mít zákonodárnou iniciativu (což by samozřejmě znamenalo zásadní ústavní změnu)?

V.P.: Parlamentní forma vlády nezná silnou roli prezidenta s výjimkou mimořádných situací. Zákonodárná iniciativa prezidenta není pravidlem, ale patrně není ani vyloučena. Již v současném systému by bylo potřeba omezit, resp. zrušit, zákonodárnou iniciativu jednotlivých poslanců a ponechat jen kvalifikovanou skupinu poslanců. Jinak je sněmovna zahlcena neprojednávanými návrhy.

!A.: Potřebujeme vůbec ústavní funkci prezidenta v rámci výkonné moci? Někteří kritici tvrdí, že je to přežitek, který stojí na mýtech a obejdeme se bez něj. Jakou roli hraje v ústavním pořádku ČR celkově?

V.P.: Prezident není v parlamentní formě vlády součástí výkonné moci a v ústavách těchto států zpravidla je jeho postavení obsaženo ve zvláštní kapitole různě nazvané. Pojem hlava státu toto postavení vyjadřuje. Jen v prezidentské republice stojí v čele výkonné moci. Bez hlavy státu však nemůže z důvodu vnitrostátních i mezinárodně právních stát existovat, jak to správně vyjádřil klasik mezinárodního práva Oppenheim. Je také symbolem státu a představuje stát navenek. Má integrovat stát.

!A.: Bylo zavedení přímé volby prezidenta občany v Česku chybou?

V.P.: Zda bylo zavedení přímé volby prezidenta chybou, třeba posuzovat podle toho, co navrhovatelé od přímé volby očekávali. Aktuálně byla tehdy zdůvodňována nedůstojnými způsoby při parlamentní volbě. Zavedení přímé volby tento nedostatek odstranilo, ale přineslo problémy jiné, mimo jiné také příkré rozdělení společnosti. Částečně s tím souvisí i zmenšení role politických stran, jak ukazují současné volby.

!A.: V minulosti čelil Miloš Zeman kritice za to, že úřad posouvá směrem k „autokracii“. Byly tu nějaké tendence k neústavní interpretaci úřadu za posledních pět let?

V. P.: Přímá volba zvýšila legitimitu role prezidenta republiky, neboť ji odvozuje přímo od občanů, nikoliv od Parlamentu, který byl občany zvolen. Naproti tomu lze doložit, že ustavení postavení V. Havla v době federace bylo silnější než současné postavení prezidenta republiky. I když lze mít některé námitky k projevům uplatňování funkce prezidenta republiky po zavedení přímé volby, domnívám se, že stanovené ústavní limity jsou dostatečnou zárukou před možnými trendy k autokracii.

Ilustrační obrázek: Autor – David Sedlecký – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22741463

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.