Před 330 lety se narodil Juraj Jánošík

Adam Votruba připomíná letošní 330. výročí narození legendárního zbojníka Juraje Jánošíka. O čem svědčí jánošíkovský mýtus z hlediska historického kontextu?

Letos v lednu si připomínáme 330 let od narození slavného zbojníka Juraje Jánošíka. Jeho přesné datum ovšem neznáme, dochovalo se pouze datum křtu, které připadá na 25. ledna.

Juraj Jánošík je pozoruhodný svými životními osudy i legendou, která se kolem něj utvořila.

Přestože historikové Jánošíkův život celkem spolehlivě zrekonstruovali, stále si minulost zachovává některá tajemství. Byl například Jánošík spíše loupežník, nebo spíše odbojář?

To, že se Jánošík účastnil povstání Františka II. Rákócziho, je obecně známé. Účastnil se tak boje, do něhož vkládali poddaní naděje na osvobození od vrchnostenského útisku. Bylo mu tehdy pouhých 18 až 20 let. Otázkou je, jaké pohnutky ho o tři roky později dovedly ke zbojnictví. V tom už se názory historiků liší. Někteří v něm viděli obyčejného zločince, jiní naopak věřili, že obraz lidové legendy je v zásadě pravdivý.

Zajímavé je, že Jánošíkova skupina se neomezovala jen na loupeže peněz a jiných cenností, ale cíleně shromažďovala zbraně a sukno. Za účelem získání zbraní zaútočila i na menší oddíl vojska. Sukna měla tolik, že by stačilo pro 300 mužů.

Tyto indicie by mohly nasvědčovat tomu, že Jánošík byl zapojen do příprav na obnovu rákócziovského povstání. Zbojníkem se stal v roce 1711. Tehdy došlo ke kapitulaci posledních tzv. kuruckých oddílů u Satu Mare. Severozápadní Slovensko bylo sice pod kontrolou císařské strany už tři roky, ale mnozí přívrženci Rákócziho ještě i po kapitulaci očekávali další boj. Někteří se ukrývali, jiní byli za hranicemi v Polsku.

Zajímavé je, že při soudním procesu byl Jánošík dotazován na spojení se „zrádci krajiny uherské“ – tedy s rákócziovskými přívrženci či emigranty. Z položené otázky ale vyplývá, že obžaloba žádné informace o takovém spojení neměla, protože se neptala na žádná konkrétní jména. Byl to buď „výstřel na slepo“, nebo snaha zdůraznit Jánošíkovu kuruckou minulost, což byla vzhledem k politické situaci mimořádně přitěžující okolností.

Jánošík na to nic neodpověděl. Pro rozluštění naší otázky to je ovšem směrodatné. U výslechu zamlčel více věcí. Ani při mučení například neprozradil jména svých druhů, vyjma těch, kteří byli již po smrti. Dokonce ani informace o zásobách zbraní a sukna nemáme od Jánošíka samotného, ale z pozdějšího výslechu jeho druha Tomáše Uhorčíka.

Zdá se, že nejlogičtějším vysvětlením je skutečně tvrzení, že Jánošík sledoval svou zbojnickou činností ještě jiné cíle politického rázu.

Další otázkou, s níž si historikové lámali hlavu je, proč se kolem někoho tak bezvýznamného vytvořil takový velký kult. Jánošík byl totiž zbojníkem jen něco málo přes rok a v porovnání s jinými zbojnickými vůdci není jeho dráha nijak mimořádná.

Myslím, že pro nalezení správné odpovědi bychom se neměli tolik zaměřovat na Jánošíka samotného, ale více si uvědomit celý historický kontext.

Jánošík působil těsně po skončení dlouhého povstání, které vyvolalo v poddaných silné naděje na svobodnější život. Bylo to období, kdy se ještě poslední záblesky naděje mísily s nastupující depresí. Naděje se promítly do jeho osoby: „On byl poslední, kdo mohl situaci zvrátit, ale skončil mimořádně krutou smrtí na popravišti… On to byl, kdo obětoval svůj život za naši věc.“

Můžeme si to přiblížit připodobněním k jinému historickém příběhu. Podobný psychologický moment nacházíme i u Jana Palacha. Jeho oběť přišla jako poslední záblesk v počínající beznaději, proto ztělesňovala v následujícím období tak mnoho.

Není podstatné, že pověsti už Jánošíka s kuruckým povstáním nespojují. Podstatné je, že zachovaly ideál. Paradoxně vytvořily v jinak beznadějné chvíli mýtus, který uchoval naději do budoucna. Předávaly totiž následující vzkaz: „Už jednou bylo možné za ideály spravedlnosti bojovat a v budoucnu to bude možné zas. Objeví se nový ‚Jánošík‘. Jánošíkova valaška je tu pro něj a čeká…“

Ilustrační obrázek: Autor – BJerzy Opioła – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30623458

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.