Sílí výzvy, aby Čína snížila držbu amerických dluhopisů jako odvetu za Trumpovo navýšení cel

Aktuálně: V Číně se mluví o tom, že by země měla snížit svůj podíl v amerických dluhopisech, kde drží 1,71 bilionu dolarů. Byla by to odpověď na Trumpovu hospodářskou politiku.

Jü Jung-ting, čínský prominentní ekonom, se přidal k hlasů, kteří volají po snížení zásoby amerických dluhopisů. Čína je největším věřitelem USA a má tak nástroj, jak provést odvetu proti obchodním opatřením Trumpovy administrativy. Ovšem, dodává Jü Jung-ting, takovéto by opatření mělo být používáno s opatrností. Čína drží 1,71 bilionu dolarů v amerických vládních dluhopisech.

Jü Jung-ting řekl, že snížení držby amerických dluhopisů je sice dvousečným nástrojem, který by měl být používán s opatrností, ale souhlasí s tím, že čínská držba je příliš vysoká a měla by být postupně snižována.

Čínská ekonomika se od členství ve WTO v roce 2001 proměnila. Stala se světovou továrnou, má obchodní přebytky s velkými obchodními partnery a tím získává dolary do svých devizových rezerv. Čína má největší světové devizové rezervy, asi 3,1 bilionu dolarů k prosinci minulého roku.

Dluhopisy a čínský růst

Zahraniční měna získaná z exportu se musí investovat a americké dluhopisy jsou likvidním a bezpečným aktivem pro dolarové investice. Držba se zvyšovala spolu s čínským růstem a také rostoucími devizovými rezervami. Čínská vláda začala později své nákupy amerických dluhopisů snižovat a více diverzifikovat svou expozici vůči dolarovým aktivům.

Snižování musí být postupné, protože vláda nemůže udat všechny dluhopisy najednou, aniž by sama sobě snížila jejich cenu a poškodila se tak. To je právě ten dvousečný nástroje, o kterém hovořil Jü Jung-ting.

Čínská pozice věřitele USA a obchodní přebytek, který s USA má, jsou tématem sporů i tvrdé rétoriky Trumpovy volební kampaně. Trumpova administrativa uvalila cla na solární panely a pračky. A je možné, že kvóty či odvetná cla by mohla být uvalena i na další výrobky, včetně oceli a hliníku. Kongres chce také rozšířit pokrytí národní bezpečnosti, aby mohl posílit šetření investic zahraničních firem, zejména z Číny.

Jü Jung-ting také řekl, že stará logika hromadění devizových rezerv a následně je použít k podpoře yuanu, když zažívá tlak na depreciaci, je plýtvání devizovými rezervami. Vzhledem k efektivnímu zabrzdění kapitálových toků, stačí Číně v rezervách 1 bilionu dolarů, nebo méně.

Čína má k dispozici celou řadu nástrojů, jak reagovat na tržní konfrontaci. Čína může snížit svůj obchodní přebytek, respektive závislost na USA jako na hlavním exportním trhu, dodal Jü Jung-ting.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.