Jak to bude s členstvím balkánských zemí v EU?

Aktuálně: Evropská unie oživuje možnosti rozšířit EU o země západního Balkánu do roku 2025. Jenže je tu také dost překážet takový záměr realizovat. Proč?

EU chce udržet vizi členství šesti zemí západního Balkánu do roku 2025. Je to také součást snah EU o oživení, posílení kontroly migrace, ale také by mělo zamezit ruskému vlivu v regionu. Je ovšem možné, že dokument Evropské komise nenajde u některých členů pozitivní odezvu. Ale diplomaté tvrdí, že ambiciózní načasování, které je více motivační než realistické, je důležité, aby se zachovalo spojení mezi Bruselem a zeměmi, které se objevily po rozpadu Jugoslávie, a také Albánie.

Vyhlídka na budoucí členství, i když by byla vzdálená, je vzpruhou pro reformy v regionu. Ale řada problémů, finanční krize, dluhová krize a odchod Británie z EU, tyto vyhlídky kazí. Jeden z diplomatů pro Financial Times uvedl, že tyto země jsou už „uvnitř“ a že jsou potřeba.

Kvůli tomu je potřeba oživit rozšiřovací proces. Cíl roku 2025 se může měnit. Komise očekává, že země vyřeší své bilaterální spory a poperou se s korupcí. Je tu Srbsko a Černá Hora, které již začaly rozhovory o přistoupení. Jsou považovány za dva nejpravděpodobnější kandidáty západního Balkánu. Jsou prý daleko před Albánií, Makedonií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem. Obnovení úsilí o rozšíření navazuje na projev Junckera, v němž se zavázal k rozšíření EU po odchodu Británie.

Juncker by měl západní Balkán procestovat. Západní Balkán je pro EU stále důležitější. Jednak jako cesta pro migranty, která spustila migrační krizi let 2015-2016. stratégové EU se také obávají, že Rusko v tomto regionu rozšiřuje svůj vliv. Moskva prý využila rostoucího cynismu slibů o členství EU a nabízí se jako alternativní partner.

Florian Bieber, který se specializuje na jihovýchodní Evropu, k tomu říká, že velká část obyvatel těchto zemí se domnívá, že se členy EU nestanou nikdy. Lidé to do značné míry už vzdali.

Nicméně nový materiál EU a také to, že Bulharsko nyní EU předsedá, by mohlo vést u těchto zemí ke změně. I pro Rakousko, které je na řadě v předsednictví v druhé polovině roku, je tento region prioritou. Řada zemí je pro rozšíření, včetně zemí střední a východní Evropy, ale odpor se očekává u mocných zemí. Španělsko historicky odmítlo uznat Kosovo, protože se obává důsledků pro Katalánsko. Rozšíření EU je také podmíněno tím, že si členové vyřeší bilaterální problémy. Diplomaté při této příležitosti poukazují na hraniční problém mezi Chorvatskem a Slovinskem.

Řecko dekády protestuje proti užívání jména Makedonie. Korupce je dalším velkým problémem, Rumunsko a Bulharsko jsou vedeny ve speciálním monitoringu, především vývoj v Rumunsku vzbuzuje obavy.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.