Prodlouží Trump život kvantitativnímu uvolňování?

Přečetli jsme: Povedou kroky Trumpovy administrativy k pokračování politiky kvalitativního uvolňování v EU, kterou provádí Evropská centrální banka?

Italský ekonom Andrea Terzi píše, že poslední kroky Evropské centrální banky nemění akomodativní politiku. Na druhé straně, pozice americké administrativy USA preferuje slabý dolar, což znamená, že podmínky umožňující ukončení kvantitativního uvolňování se spíše vzdalují.

Evropská centrální banka zatím výhybku nepřehazuje. Z 25. ledna víme, že bude pokračovat zápas mezi bankou a trhy. Finančníci se domnívají, že ECB už nemá na výběr, než rychle politiku kvantitativního uvolňování (QE) ukončit. Proto byl konec QE už mnohokrát, předčasně, oznamován.

Na druhé straně je tu ECB, která uvádí, že akomodativní politika potrvá ještě dlouho. Před rokem Mario Draghi zopakoval tři podmínky, které by přiměly ECB změnit monetární politiku: inflace eurozóny se vrátí na inflační cíl, že bude stabilní na této úrovni a že se udrží i bez další podpory centrální banky.

Jenže i někteří členové ECB už v minulých týdnech pomýšleli na změnu kurzu. Zda šlo jen o špatnou komunikaci uvnitř banky – taková otázka padla na tiskovou konferenci, Draghi místo toho odkázal na „emoce“ finančních trhů.

Draghi odpověděl, že akomodativní politika bude dál pokračovat, protože se od posledního sezení „mnoho nezměnilo.“ Růst HDP je větší, než byly předpovědi, jenže na druhé straně je tu apreciace eura. A pak je tu ono „riziko směrem dolů“, které může ospravedlnit delší přechodovou dobu k normální monetární politice.

Jedním z efektů QE bylo slabší euro, které podpořilo poptávku v eurozóně, a to navzdory restriktivní politice ve fiskální oblasti. Jenže nyní, když HDP roste, rostou tlaky směrem k silnějšímu euru. Zdá se, že trhy nadhodnotily krátkodobé faktory, tedy na jedné straně úrokové sazby, které by spíše vyžadovaly slabší euro, vzhledem k fundamentům a k rozdílům v inflaci, které by zase měly vést spíše k silnějšímu euru.

A do této delikátní situace vstoupila Trumpova administrativa. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil ministr financí USA Steve Mnuchin, že se s uspokojením dívá na slabší dolar. Draghi zdvihl varovný prst a zdůraznil znepokojení celé ECB s možným dopadem na komplex mezinárodních vztahů. (tedy myšleno na USA).

Draghi uvedl, že ECB nemá jako cíl měnový kurz a je daleko od toho, aby preferovala export (i když tedy právě politika QE udělala přesně toto). Draghi obvinil americkou administrativu z toho, že nedodržuje to, co bylo dohodnuto v rámci MMF, tedy že obnovuje politiku kompetitivní devalvace.

Silnější euro může vést k menšímu exportu a zpomalení dalších komponent poptávky v eurozóně. A také to znamená menší inflaci, tedy i delší dobu, než se naplní ony tři podmínky, aby mohla být ukončena akomodativní politika ECB.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.