Lotyšsko zažívá bankovní krizi

V Lotyšsku pokračuje bankovní krize, který trvá v podstatě už deset let. Jedna z lotyšských bank je obvněna z praní špinavých peněz a obcházení protiruských sankcí.

Lotyšský bankovní systém se otřásá ve skandálech, krize přitom trvá už více než deset let. Země se stylizovala do pozice „finančního mostu“ mezi východní a západní Evropou. Jenže titulky v tomto týdnu byly dramatické a ukázaly hned na dvojí pohromu. Guvernér centrální banky Ilmars Rimsevics čelil obvinění z toho, že si řekl o úplatek. Je tu i třetí největší banka země, ABLV, která byla obviněna USA z toho, že obchází sankce a pere špinavé peníze. Skandály, které nejsou údajně spojeny, byly překvapení, protože regulátoři v minulých letech používali vyšší pokuty proti bankovnímu sektoru, která je velký a ovládán nerezidenty.

Sanita Jembergová říká, že země si prošla už příliš mnoha bankovními krizemi a záchranami bank. Všechno co se týká bank vede ke znervóznění celé země.

Bankovní ráj postsovětského prostoru

Dvoumilionová republika, která se stala členem EU v roce 2004, se změnila v bankovní centrum pro občany z bývalého Sovětského svazu. Její reputace jako finančního hubu byla ustanovena již dříve, v roce 1988 v Rize. Byla to první banka, která získala licenci pro obchod s tvrdými měnami.

Dlouhou dobu bylo Lotyšsko bankovním hlavním městem východu. Jsou k tomu jasné výhody: rusky tady mluví kde kdo, existují tu podnikatelské konexe od časů Sovětského svazu, lidi se znají. Lidé z Ruska, Ukrajiny či Běloruska se podívají na Lotyšsko a řeknou si, že je to tu velice bezpečné, je to součást EU a platí tu zákony EU.

Vklady nerezidentů rostly rychle a skoro se vyrovnaly domácím vkladům.

Než se Lotyšsko stalo členem EU, švédské banky zainvestovaly masivně do lotyšského bankovního systému, zavalily země Pobaltí levnými úvěry, které pomohly nastartovat ekonomický boom. Jenže pak udeřila krize v roce 2008 a levné úvěry ze západní Evropy se obrátily. Parex, druhá největší lotyšská banka, potřebovala 1,9 mld. dolarů státní záchrany a byla znárodněna. Lotyšsko samo požádalo MMF o záchranu 7,5 mld. dolarů. Lotyšsko si drželo svůj sen – ukotvit měnu k euru, takže bylo nuceno projít brutální interní devalvací, kdy se snižovaly ceny a mzdy. V roce 2009 se ekonomika snížila o 18 %, jedno z největších snížení v mírových časech.

Když se ekonomika oživila, pak švédské banky zase dominovaly domácímu bankovnímu trhu, ale některé lotyšské a další i zahraniční banky se specializovaly na trh pro nerezidenty. A podpora byla finanční krize na Kypru, která bylo offshorovým finančním centrem pro Rusko a další země bývalého Sovětského svazu. Investoři hledali alternativní finanční ráj. Lotyšské úřady ovšem dlouho říkaly, že většina peněz z bývalého Sovětského svazu je legitimní.

Tenká linie mezi praním špibavých peněz a legitimními zdroji

Novinářka Jembergová říká, že část sice je, ale část jsou špinavé peníze. Linie mezi nelegitimním byznysem nerezidentů a praním špinavých peněz je dosti tenká. Lotyšské banky se zapletly do řady skandálů.

Vstup země do eurozóny v roce 2004 byl téměř odložen, protože Francie měla obavy o bankovní systém. Lotyšsko stalo členem eurozóny v roce 2016, ale předtím se dostalo pod tlak z OECD a ECB ohledně regulace.

Regulace byla zpřísňována a banky nuceny ke změně svého obchodního modelu. Depozita nerezidentů se snížila na pětiletá minima. Proto se někteří diví, proč se zrovna nyní objevila obvinění proti bance ABLV. Kdyby se to stalo před třemi lety, dávalo by to smysl. Ale načasování je prostě divné.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.