Pyrotechnická proměna? První pohled na výsledky voleb v Itálii

Romanistka Naděžda Bonaventurová hodnotí výsledky voleb v Itálii. Jak moc anti-establishmentové je vlastně hnutí Pět hvězd?

Omezím se jen na první dojmy, protože ještě odpoledne nebyly všechny hlasy sečteny ani z italských okrsků a čekalo se na zahraničí (kde mimochodem došlo ke skupování volebních lístků, něco podobného známe z Rakouska), a také vzhledem k tomu, že se podle složitého italského volebního systému teď všechny výsledky budou ještě přepočítávat na proporciální systém, protože podle většinového systému bude přiděleno 37 procent křesel v parlamentu, podle proporciálního systému 61 procent a 2 procenta křesel budou vyhrazena pro poslance zvolené Italy v zahraničí. Stalo se zhruba to, co předpovídal poslední průzkum, který jsem citovala ve svém minulém článku: 37 procent ve volbách do parlamentu a 37,49 procent ve volbách do senátu získala středopravá koalice, v níž většinu, 17,5 procent, má Lega, takže prezident republiky Sergio Mattarella by měl pověřit sestavením vlády jejího šéfa Mattea Salviniho. Berlusconiho Forza Italia ztratila množství hlasů a dostala pouze 14 procent hlasů, zbývající hlasy patří Fratelli d’Italia.

Středopravé koalici však chybí asi padesát křesel k tomu, aby měla většinu v parlamentu a asi dvacet křesel v senátu.

Hnutí pěti hvězd získalo 32,65 procent hlasů do parlamentu a 32, 18 hlasů do senátu, takže také nemá potřebnou většinu. Koalici s Pd již šéf hnutí Di Maio vyloučil. Otázka zní, jak se vlastně toto hnutí nakonec vyprofiluje, program i v průběhu kampaně doznával neustálých změn, aby hnutí získalo co nejširší konsensus. Jedná se tak o organismus složený z nejrůznějších proudů od názorů blízkých radikálně protiunijnímu programu Salviniho strany Lega až po názory vůči Unii velmi umírněné a smířlivé, které by slušely voličům Pd, jimž vlastně na Pd vadila jen politika škrtů. Takto komentuje vítězství Hnutí pěti hvězd tiskový orgán Pd, La Repubblica, (tytéž noviny, které se nedávno velmi nevybíravě a povrchně obuly do našeho prezidenta a jeho voličů): „…do čela tabulky se dostává Movimento 5 Stelle, původce pyrotechnické transformace, k níž došlo v průběhu volební kampaně, když se změnilo z protisystémového hnutí v systémovou stranu, v „pilíř“, jak řekl v noci ministr spravedlnosti in pectore Alfonso Bonafede, podobně, jako to říkali před třiceti nebo čtyřiceti lety na jeho místě křesťanští demokraté za volebních večerů: jsme architrávem politického systému. Hranici třiceti procent dosáhly za šedesát let historie voleb jen čtyři formace: Dc, Pci, Pdl e Pd-Ulivo a stačí říci toto, abychom se vyjádřili k tomu, co se podařilo Hnutí pěti hvězd po Grillovi a k jeho lídrovi Luigimu Di Maio.  Důvěryhodný, umírněný, schopný vlády, dokonale vhodný k tomu, aby interpretoval dvojí metamorfózu, jak elektorátu, tak vedoucí skupiny.

Elektorát, střední třída, se už před léty změnila z centra stability v epicentrum společenské a politické krize a posouvá se směrem k lídrům a hnutím, která neslibují stagnaci, ale změnu. Vedoucí skupina Hnutí pěti hvězd udělala opačný krok, od nabídky destrukce a rozbíjení ke snaze vést hnutí národního usmíření a vytvořit vládu pro všechny. „Všichni s námi musí mluvit“ , opakují členové týmu za zády Di Maia. I když se zdá, že je to opak onoho „My se nespojíme s nikým“, krok od jednoho k druhému je krátký. To, co odlišuje Hnutí pěti hvězd od evropských populistů je to, že se nedá zařadit do kategorií levice a pravice. Bezpečnostní politika je pravicová, ekonomická je levicová, hnutí má v úmyslu vládnout se všemi, aby si nemuselo vybrat zvláštní identitu.“

Ve srovnání s jasnými a politicky nekorektně, tedy pregnantně vyjádřenými stanovisky Salviniho strany Lega, je skutečně Hnutí pěti hvězd poněkud nečitelné a tvárné. Velmi ráda bych se mýlila, kéž je to opravdu ona nová síla, na kterou všichni čekáme, ale tato óda z pera žurnalistů dosavadního prounijního establishmentu je mi podezřelá…snad píší v naději, že se Hnutí v rámci národního usmíření smíří s Pd a přibere ho do koalice? Protože další možnost, a sice, že Hnutí pěti hvězd setřese své beránčí roucho a obojek a spojí se se Salvinim, je teprve ta pravá noční můra všech euroabyrokratů, ona „pyrotechnická transformace“, o níž tak malebně promlouvá žurnalista z La Repubblica. Byl by to skutečný dynamit, položený pod jejich pohodlná křesla.

Ilustrační obrázek: Autor – Uomodis08 – foto, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11623858

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.