Ustrašení umírněnci v britské Labour dohráli

Jeremy Corbyn převzal Labouristickou stranu pod svojí plnou kontrolu jmenováním nové tajemnice strany. Čekat na labouristického Emmanuela Macrona je marné.

Ayesha Harazika píše pro Financial Times o tom, jak labouristický lídr Jeremy Corbyn dokončil převzetí strany.

Pozn. Redakce: článek přinášíme, abychom ukázali, jak Jeremy Corbyn a jeho politika děsí mainstream. Financial Times se jeho očerňování věnují velmi intenzivně. Corbyn je zároveň napadán za to, že na rozdíl od britské scény nepropadl hysterické rusofobii.

Poté, co Corbyn jen nevýrazně reagoval na útok v Salisbury (viz agent Skripal, pozn. redakce), bylo jasné, že se projevuje nesoulad mezi předsedou a mnoha jeho poslanci. Ayesha Harazika píše, že Corbyn zaujal postoj „dejme chlápkovi Putinovi benefit pochyb“.

Komentátoři byli nadšeni, titulky hlásaly, že „umírnění“ ve straně jsou krůček od odchodu a založení vlastní nové středové strany. Tyto zprávy, píše Harazika, jsou, milí čtenář FT, přehnané, smrt Labour se ještě nekoná.

V Labour party nenastane žádné arabské jaro, které povedou poslanci, kteří nemají rádi Corbyna. Jeho tým totiž učinil poslední krok k převzetí strany jmenováním nové generální tajemnice, Jennie Formby, původně z odborů.

Komplikovaná struktura strany, jak ji představuje Harazika, nyní ukazuje, že krom poslanců a lordů za Labour, každá součást stranické mašinérie je ovládána Corbynovým týmem, takže kontroluje celou stranu. Harazika varuje, že když je nyní Formbyová v tak vysoké pozici, začal masový exodus zkušených členů aparátu Labour, kteří prý ví, že jejich dny jsou sečteny. Chtějí údajně odejít ze strany se ctí, než budou vyhozeni. Jsou to chytří lidé, vnímají, že strana má nový management – a kde je převzetí, píše dramaticky Harazika, tam jsou i čistky.

Harazika následně uznává, že Corbyn chce mít ve vedení své lidi, kteří sdílejí jeho hodnoty, jeho vize a ano, projeví otrockou oddanost jeho agendě, že není výjimkou, když tohle politický lídr požaduje. Co se umírněných ve straně týká, ti skončili. Ví, že skončili a jsou postrašení.

Největší Corbynovi kritici rezignovali a opustili parlament už před minulými volbami. A ti, kteří ještě v poslaneckých lavicích sedí, ti mají hlavy dole. Někteří se věnují svým okrskům, tématům, která jim leží na srdci, jsou v různých komisích, kde se mohou stát vlivnými. Kromě Brexitu a Ruska se dnes neodvažují Corbyna kritizovat, rozhodně ne tak, jako před volbami roku 2017, kdy dopadli mnohem lépe, než se čekalo.

Když se nyní ukázaly volební výsledky, poslanec Stephen Kinnock utekl před televizními kamerami protože pochopil, že všechno je teď jinak. Corbynovo vedení bylo upevněno, ne oslabeno, jak Kinnock doufal.

Místní organizace jsou nepřátelské vůči poslancům, kteří nepodporují corbynovskou agendu, mnoho z nich je přesvědčeno, že budou vyhozeni. Ale většina z nich, dojímavě píše Harazika, miluje svou práci a pamatuje si tu velkou čest, kterou pociťovali, když se stali poslanci Labour. Ti, kteří to pozorují zvnějšku, těžko pochopí. Není možné vymazat vlastní tradici a historii a emoční vazbu, kterou lidé cítí ke značce, což je protiváha k frustraci, kterou pociťují nyní. Komentátoři nemají zkušenosti těchto poslanců, nechápou tyto vazby, ale vysvětlují, proč jsou šance na oddělení a vznik nové strany tak malé. Takže, pokud jste někteří doufali a modlili se za to, že v lavicích Labour povstane nový Macron, nebo snad fantazírovali o návratu Davida Milibanda, obávám se, píše Harazika, že mám pro vás špatnou zprávu. To se nestane. Labour nyní patří Jeremy Corbynovi, ať se vám to líbí, nebo ne.


Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – Rwendland – Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=58919716

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.