Demokracie za křižovatkou?

Politolog Zdeněk Vopat se ptá v souvislosti se skandálem Cambridge Analytica, zda není dnešní demokracie za křižovatkou. Namísto soutěže myšlenek se stává prodejem komerčních produktů.

V minulých týdnech se díky pořadu odvysílaného britskou televizní stanicí Channel 4 News začal odvíjet skandál okolo britské firmy Cambridge Analytica a společnosti Facebook. Vyšlo najevo, že Cambridge Analytica použila k ovlivnění prezidentských voleb v USA údaje z facebookových účtů asi 50 miliónů uživatelů Facebooku. Většina z těchto uživatelů při tom nedala s takovým to použitím souhlas. Tyto údaje dovolily společnosti Cambridge Analytica vytvořit takovou volební kampaň, která pomohla současnému prezidentovi USA vyhrát prezidentské volby. Cambridge Analytica se rovněž angažovala v britském hlasování o Brexitu na straně zastánců odchodu Velké Británie z EU.

Cambridge Analytika se však neomezuje pouze na sběru a zpracování dat z facebookových profilů, ale používá sociální sítě k šíření nepravdivých či zavádějících zpráv. Tím vytváří nové „imaginární komunity“, které sjednocuje záměr, který jim podsouvá komerční a nikým nevolená entita. Veřejné mínění se dá, alespoň z části ovlivnit na základě určité objednávky. Jinak řečeno, stejně tak, jako je možné si objednat nový oblek, je možné si objednat i ovlivnění veřejného mínění.

Cambridge Analytica se však neomezuje pouze na přetváření veřejného mínění na základě zpracování dat uživatelů sociálních sítí. Tato společnost také shromažďuje kompromitující informace o protikandidátech svých klientů. Navíc používá služeb žen, které působí jako sexuální návnady, aby tak mohla aktivně vytvářet kompromitující materiály na protikandidáty svých klientů. Dalším možným postupem je nabízet těmto protikandidátům fiktivní úplatky, a na základě těchto úplatků tyto politické protikandidáty kompromitovat. Cambridge Analytica rovněž pomáhá financovat kampaně svých klientů a organizovat „spontánní“ protestní akce, které mají sloužit k prosazení zájmů svých klientů.

Po vypuknutí tohoto skandálu se zakladatel Facebooku prostřednictvím zakoupených novinových inzerátů začíná omlouvat uživatelům v USA a ve velké Británii za zneužití jejich důvěry. Nějak při tom zapomíná na skutečnost, že Facebook byl použit i k ovlivnění voleb i v jiných zemích například v Keni. Problémem je však ta skutečnost, že nejde ani o Facebook ani o Cambridge Analytica. Podobným způsobem je možné využít i dat z jiných sociálních sítí a z našich webových vyhledávačů a Cambridge Analytica není určitě ojedinělou společností v používání těchto metod. Problematická je skutečnost, že vzhledem k digitální revoluci takovéto metody mohou být v politickém boji nasazeny. Zákony regulující využití masových médií ve volební kampani a regulující financování politických stran nejsou natolik efektivní, aby mohly zaručit „férovou“ politickou soutěž. Například „nezávislé“ studentské či občanské iniciativy mohou být řízeny ze zahraničí a může být velmi nesnadné takovouto činnost odhalit. Dokonce ani protagonisté těchto kampaní nemusí vždy vědět, že jsou řízeni cizími komerčními zájmy. V takovémto prostředí se nabízí otázka, „nenachází se naše demokratické instituce za křižovatkou, ze které není návratu zpět“? Ať už je tomu jakkoliv, bylo by potřeba kompletně přepracovat zákony, které regulují politickou soutěž. Zdá se totiž, že demokracie není již soutěží idejí, ale stává se z ní, alespoň z části, pouze jeden z dalších komerčních produktů.

Ilustrační obrázek: Webová stránka Cambridge Analytica

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.