Vidět dnešní napětí mezi velmocemi jako studenou válku je lenost

Proč pojem studená válka dnes spíš věci zamlžuje, než vysvětluje? Při používání dějin k pochopení dneška je totiž nutné znát analogie ale také rozdíly.

Současná politika je plná falešných analogii, píše o „návratu studené války“ profesor mezinárodních vztahů na Harvardské universitě Odd Arne Westad na stránkách Foreign Affairs.

V době svého vrcholu byla studená válka globálním systémem zemí, které se seskupovaly kolem Spojených států a kolem SSSR. Tento stav neovlivňoval všechno, co se odehrávalo v tehdejších mezinárodních vztazích, ale většinu ano. V centru studené války byla ideologická soutěž mezi kapitalismem a socialismem, která probíhala po většinu 20. století. Jednalo se o bipolární systém totálního vítězství, nebo totální porážky, ve kterém ani jedna strana nedokázala nalézt kompromis s tou druhou. Studená válka byla intenzivní, kategorická a velice nebezpečná: strategické jaderné zbraně byly připraveny zlikvidovat protivníka i za cenu zničení poloviny světa.

Dnešní mezinárodní vztahy jsou, píše dále Westad, temné a problematické, ale jsou velmi vzdálené studené válce s jejími absolutními kategoriemi.  Mluvit o napětí mezi velmocemi v 21. století jako o studené válce mnohé spíš zamlžuje, než pomáhá osvětlit, a používat minulý vývoj k vysvětlení dneška je terminologická lenost, míní Westad. Mnohé ozvěny a zbytky studené války jsou tu sice stále s námi, vlivy a chování v mezinárodních vztazích se však změnily.

Studené válka jako východisko

Sveřepá a obstruktivní zahraniční politika Ruska má kořeny v pocitu prohry ve studené válce v 80. letech a z jejích důsledků v 90. letech 20. století. Mnoho Rusů viní z chaosu a úpadku té doby Západ a stýská se jim po respektu, který měl Sovětský svaz v době studené války jako supervelmoc. Váží si proto silného prezidenta, který, jak věří, vrátil Rusku sebeúctu, respekt a vnitřní stabilitu.

Na druhé straně Čína věří, že její bezprecedentní hospodářský vzestup jí dává status regionálního hegemona. Není už, jako v době studené války, pro ostatní pouhým pěšákem. Pokud studená válka Čínu omezovala, pak období po jejím skončení dalo zemi svobodu jednat na vlastní účet. Vedení Komunistické strany Číny zatím obsedantně studuje, jak zkolaboval Sovětský svaz – ve snaze takovému scénáři se vyhnout.

Z dob studené války Čína zdědila Severní Koreu a také hluboký odpor k americké hegemonii, píše dále autor.

Na straně Spojených států je, nejen mezi voliči Donalda Trumpa, hlavní ozvěnou studené války pocit, že Washington byl ostatními zneužit. Tato argumentace říká, že během studené války se Spojené státy staraly o bezpečnost zbytku kapitalistického světa a dostaly za to jen málo zpátky. Mnoho voličů v Americe má pocit, že jejich země vyhrála studenou válku a nic za to nezískala. Současná americká administrativa se proto snaží snížit systémovou odpovědnost ve prospěch mnohem užších zájmů USA.

Dnešní mezinárodní vztahy překročily dobu studené války

Tímto způsobem studená válka vymodelovala náš svět. Ale současné mezinárodní vztahy překročily mezníky studené války.

Bipolarita je minulostí. A pokud dnešní mezinárodní vztahy k něčemu směřují, je to multipolarita. Spojené státy se v mezinárodním měřítku stávají méně silnými, Čína naopak posiluje. Evropa stagnuje a Rusko je nespokojeným vyhnancem na okraji současného pořádku. A další velké země, jako je Indie a Brazílie, mají stále větší vliv ve svých regionech.

Ideologie už není určující. USA, Čína, Rusko a Evropa spolu v mnoha věcech nesouhlasí, ale nikdo nezpochybňuje kapitalismus a trhy. Ani Čína a ani Rusko se nepokoušejí vyvážet svoje autoritativní modely vládnutí do světa. A dokonce i Spojené státy, které byly hlavním vývozcem politických hodnot, se nyní zaměřují na politiku „Amerika na prvním místě“.

Na vzestupu je rovněž nacionalismus. Všechny velmoci dnes znovu zdůrazňují svoji národní identitu a národní zájmy jako základní rysy mezinárodních vztahů. Internacionalisté studené války tvrdili, že kategorie „národního“ bude stále méně a méně relevantní. Epocha po studené válce ukazuje, že se mýlili.

Ať nyní vzniká jakýkoliv mezinárodní systém, nejedná se o studenou válku. Může se ukázat jako konfrontační a plný konfliktů, ale používat pojem studená válka na všechno, co se nám nelíbí, nemá žádný smysl. Místo toho je lepší snažit se porozumět, jak chápání minulosti ovlivňuje myšlení o dnešku. Chceme-li využívat dějiny k vytváření dnešní politiky, musíme si být dobře vědomi jak rozdílů, tak i analogií.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.