Washington Post: Trump v Sýrii riskuje odvetu a eskalaci

Trestné útoky na Sýrii nejsou bez rizika vtažení Spojených států do syrského konfliktu, které by mohlo vést k eskalaci bez kontroly nad dalším vývojem. To je přesně to, čemu se chtěl Trump vyhnout.

Minulý týden prezident Trump slíbil odchod USA ze Sýrie. Tento týden otevřel novou frontu proti syrskému lídrovi Bašáru Asadovi. Riskuje, že se Spojené státy zapletou do širšího konfliktu v Sýrii, napsaly k raketovým útokům v sobotu ráno noviny Washington Post v článku Paula Sonna.

Páteční útok na Sýrii měl být varováním západního světa ohledně používání zakázaných chemických látek. Měl reagovat na útok nedaleko Damašku, který se stal minulý víkend.

Administrativa spočítala, že je nutné vyslat signál Asadovi o použití chemických zbraní a že význam takového signálu převažuje nad vyprovokováním potenciální odpovědi Ruska a Íránu. Obě země jsou v Sýrii vojensky přítomny. Rizikem je podle analytiků to, že se Spojené státy dostanou do eskalačního cyklu a zapojí se do válečného konfliktu hlouběji, než původně plánovaly. Například analytik z Ústavu pro studium války generál James M. Dubik novinám sdělil, že vzhledem k propojení mezi Ruskem, Íránem a Asadem by jedna ze stran mohla útok využít k odvetě. „A co pak uděláme?“, ptá se Dubik.

K možným scénářům odvety se řadí útoky Íránem sponzorovaných milic vůči americkým základnám na Blízkém východě nebo asymetrické útoky, které zahrnují kyberprostor. Je také nejasné, zda útok zabrání Asadovým jednotkám ve využití chemických zbraní v době, kdy se Asad snaží konsolidovat svojí pozici v občanské válce. Podle bývalého velvyslance USA v Sýrii Roberta Forda bude v tomto případě nutné pokračovat v dalších útocích v případě, že se objeví další chemické útoky v rámci konfliktu. Jen to podle něj odstraší Asadovu stranu v jejich použití. Podle Forda Asad chemické zbraně používá částečně proto, že nemá dostatek vojáků. Dále je toho názoru, že Asad bude Spojené státy testovat, takže USA budou nuceny znovu reagovat.

Bílý dům dal už najevo, že se nemuselo jednat o ojedinělý útok a že takové útoky mohou pokračovat, dokud režim nepřestane tyto zbraně využívat. Zastánci útoků tvrdí, že i když se nepodaří zabránit v dalším využití chemických zbraní v Sýrii, je to signálem, že mezinárodní komunita zákaz chemických zbraní bere vážně. Tak také útoky podpořila britská premiérka Theresa Mayová, když hovořila o „jasném signálu“, že použití chemických zbraní nezůstane nepotrestáno. Podle Mayové nejde, aby se využití chemických zbraní normalizovalo. Odkázala přitom nejen na Sýrii ale i na případ Skripalových ve Velké Británii.

Nicméně západní útok přišel také v době, kdy se Spojené státy už vzdaly pokusů o odstranění Asada po více než sedmi letech konfliktu v Sýrii. Trump chce vojensky Sýrii opustit poté, co kurdské milice s americkou podporou odstranily pozůstatky Islámského státu v Sýrii.

Podle názorů analytiků pomůže odchod amerických sil ze Sýrie konsolidaci Asadova režimu, který má podporu Ruska, Íránu a libanonského Hizbolláhu.

Výsledkem této pozice Trumpa je to, co popsal ministr obrany Jim Mattis jako „protikladné impulzy“. Na jednu stranu Trump nechce mít nic společného se Sýrii, ale na druhé chce určovat normy vedení jednání na bitevním poli.

Podle dalších hlasů současná forma útoků na Sýrii ukazuje na to, že Spojené státy vzdaly pokusy o to odstranit Asada a prakticky tak umožňují, aby mohl dál zabíjet koho si zamane v rámci konsolidace moci.

Podle slov bývalého ambasadora Forda jsou USA v případě snahy zastavit Asadovo zabíjení „blíže scénáři změny režimu, protože on (Asad) bombarduje každý den“.  Jak říká dále: „To nás vtahuje dovnitř. Nemám ale žádnou důvěru v tom, že bychom pak měli kontrolu nad tím, kam by to směřovalo.“

Další analytik si myslí, že Asad nebude na útoky nijak reagovat, protože má zájem na tom, aby americké jednotky a podpora ze Sýrie odešla. Větší zájem na odvetě by mohlo mít Rusko.  Ruské zájmy zde jsou větší než jenom Sýrie.

Tento poslední útok na Sýrii budí i další otázky. Například to, že se zde reaguje na zabíjení civilistů chemickými zbraněmi, ale nic se neděje v případě, že k němu dochází konvenčnímu zbraněmi. Ministr Mattis hovořil o tom, že chemické zbraně se liší od jiných svým barbarismem.

Nicméně pro mnohé jde o kontroverzní otázku: Spojené státy jednají na základě humanitárních argumentů, aby prohlubovaly svým jednáním zabíjení, ke kterému dochází, tvrdí tyto kritické hlasy.

Tato forma útoků je podle analytika Kenetha M. Pollacka „vojenskou operací, při které se máme cítit dobře“. Americké veřejné mínění má pocit, že něco udělalo, aby pomohlo Syřanům. „Ne, nepomohli jsme jim. 500 tisíc z nich zemřelo a my jsme neudělali nic.“


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.