Německý prezident je pro dialog s Ruskem

Německý prezident Steinmeier varoval před nebezpečným odcizením mezi Ruskem a Západem a chce posilovat dialog, protože Rusko jak celek, zem a lidi, není možné vnímat jako nepřátele. Nezávisle na postavě Vladimira Putina.

Hovoří o nebezpečném odcizení. Německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier má obavy o vztahy k Rusku. Varuje před „nebezpečným odcizením“ a vyzývá německou vládu k jednání.

Válka v Sýrii, situace na Ukrajině, útok na dvojitého bývalého agenta Skripala – hodnocení a vnímání západních zemí se zásadně liší od vnímání ruského. V takové situaci chce Steinmeier usilovat o posílení dialogu. Varoval, že, zcela nezávisle na Putinovi, nesmíme Rusko jako celek, zemi a lidi, vnímat jako nepřítele, „v sázce je příliš mnoho“.

Úkolem odpovědných politiků je podle něj „působit proti tomuto nebezpečnému odcizení.“ Následky tohoto odcizení jdou daleko za rámec útoku na ruského bývalého agenta Skripala. Steinmeier zdůraznil, že na obou stranách už není skoro žádný základ pro důvěru. Německý prezident dále zdůraznil, že německá vláda má velkou odpovědnost za rozhodnost a akceschopnost EU, a to právě v politice vůči Rusku.

Steinmeier také vyzval Putina a Trumpa ke společné mírové iniciativě. Zdůraznil, že velmoci mají velkou zodpovědnost. Musí následovat první krok, to Putin i Trump světu dluží.

Heiko Maas, nový ministr zahraničí ,se již obdobně vyjádřil k situaci v Sýrii. Podtrhl, že trvalý mír přinese jen politické řešení. Německá vláda využije veškeré diplomatické prostředky, aby jednání posunula kupředu a využije všechny možnosti vlivu na Rusko, aby bylo dosaženo konstruktivního výsledku.

Rakouský kancléř Kurz se vyslovil pro pokračování – momentálně zastavených – mírových jednání o Sýrii na mezinárodní úrovni. Podle něj je nyní nutné jednat rozumně a všemi možnými prostředky podporovat mírový proces.

I francouzská vláda hovořila o jednání, ale držela si od Ruska větší odstup. Ministr zahraničí řekl, že ruská vláda musí vykonávat tlak na syrského prezidenta Asada a vyjádřil naději, že Rusko pochopilo, že po útoku na syrský chemický program je potřeba dostat do pohybu politický proces. Francie je prý připravena, v Radě bezpečnosti i v Bruselu při setkání ministrů zahraničí navrhne v tomto smyslu iniciativu.

Francouzská armáda se přímo podílela na útocích v Sýrii. Prý bylo vypáleno minimálně sto raket na alespoň tři cíle. Vedle Francie se na útoku podílela i Británie a USA.

Tři země tak reagovaly na údajné nasazení jedovatého plynu ve městě Dúmá, východně od Damašku, uzavírá německá Tagesschau.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor –  Michael Lucan, Lizenz: CC-BY-SA 3.0 de, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=58337539

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.