MMF volá na poplach kvůli velkému půjčování

Aktuálně: Svět se topí v dluzích. Přičemž zadlužení je vyšší, než bylo v době vrcholící finanční krize. Podle MMF je to důvodem pro to značné obavy a lékem by mělo být mobilizování zdrojů a rovněž výdaje do infrastruktury.

Svět je ještě více zadlužen, než byl na vrcholu finanční krize. MMF bije na poplach kvůli nadměrným globálním dluhům. Celkově jde o 164 bilionů dolarů, takže svět je ponořen v dluzích hlouběji, než byl na vrcholu finanční krize.

Fond uvedl, že soukromý i veřejných sektor musejí nutně snížit úrovně dluhu, aby zlepšily svou odolnost a měly lepší manévrovací schopnosti, až skončí dobré časy. MMF uvedl, že fiskální stimul k podpoře poptávky již není prioritou. Kriticky je nazírán příklad USA s tím, že to je jediná vyspělá země, která nechce snižovat svůj dluh – snížení daní totiž zvyšuje objem půjček. Fond řekl, že není potřeba dodávat zbytný stimul tam, kde už ekonomická aktivita roste a vyzval USA, aby znovu zvážily svou fiskální politiku, tedy zvýšily daně a snižovaly dluh.

Světové půjčky jsou dvakrát větší než suma, která se vyprodukuje jako světový produkt, konkrétně 225 %. Je to ještě o 12 procentních bodů více, než během vrcholu předchozí finanční krize v roce 2009. Polovina z těch 164 bilionů „patří“ třem zemím: USA, Japonsku a Číně. Čína patří k těm zemím, v nichž nárůst dluhu je obzvláště velký, z 1,7 bilionu v roce 2001 na 25,5 bilionu v roce 2016, což znamená tři čtvrtiny nárůstu dluhu v soukromém sektoru.

Fond se ovšem obává, že náhlý „deleveraging“, tedy splácení dluhu v soukromém sektoru, by mohl vyvolat, pokud by si všichni půjčovatelé „utáhli opasky zároveň“, další finanční krizi

V případě finanční krize zvyšuje slabší fiskální pozice hloubku a trvání recese, stejně jako omezuje schopnost vytvářet proticyklickou politiku ve fiskální oblasti. Globální ekonomika silně roste, takže zemím jako USA je doporučeno, aby přestaly používat nižší daně či vyšší veřejné výdaje ke stimulaci dluhu a místo toho se snažily snížit dluh veřejného sektoru tak, aby měly prostor pro další recesi.

V USA by mělo dojít ke změně fiskální politiky, aby poměr vládního dluhu k HDP ve středním období klesal. Je potřeba mobilizovat zdroje, říká MMF, a omezovat dynamiku výdajů, zatímco struktura výdajů se musí pohnout směrem k infrastruktuře.

Není ovšem vidět žádné známky toho, že by Trumpova administrativa chtěla podle doporučení MMF zvyšovat daně, místo toho doufá, že nutné příjmy získá díky rychlejšímu růstu.  Jenže to fiskální odborníci i v USA považují za velmi nepravděpodobné.

Dluhový problém není omezen na vyspělé ekonomiky, i středně příjmové země zvyšují půjčování více, než během dluhové krize v 80. letech.

Výjimkami jsou Německo a Nizozemsko, které mají „velký fiskální prostor“ pro posílení veřejných investic do infrastruktury a zvýšily tak dlouhodobou odolnost svých ekonomik.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.