Trump a Sýrie: žádná strategie, žádný zájem

Sýrie nepředstavuje pro Trumpa prioritu. Prezident se drží názoru, že není na USA, aby řešily budoucnost Sýrie, o to se mají postarat jiní. A právě v tom se s francouzským prezidentem Macronem neshodne. 

Během úterního setkání Trumpa a Macrona půjde také o budoucnost Sýrie. Prozatím o ni ale americká vláda ukazuje jen malý zájem, píše Martin Ganslmeier pro německou ARD Tagesschau.

S málokterým zahraničním hostem si Trump rozumí tak dobře jako s Emmanuelem Macronem. Ale jedno téma bude jistě sporné: budoucnost Sýrie.

Obě země vedly společný vojenský útok proti Asadovým zařízením na chemické zbraně, ale na začátku dubna Trump, bez dohody se spojenci, oznámil, že po vítězství nad Islámským státem by američtí vojáci měli ze Sýrie rychle odejít.

Trump tehdy řekl, že o Sýrii se mají postarat jiní.

Má na mysli především Rusko, Turecko a Írán, který jinak považuje za nejnebezpečnější mocnost v regionu. Již ve volební kampani Trump zdůrazňoval, že není úkolem USA, aby řešily konflikt v Sýrii. Asi 2000 amerických vojáků v Sýrii má za úkol porazit Islámský stát a pak se vrátit domů.

Na Trumpově oblíbeném kanálu Fox News před tím varoval Macron, když řekl, že pokud po vítězství nad Islámským státem odejdeme ze Sýrie, necháme pole volné íránskému režimu a Asadovi  – a ti budou připravovat novou válku.

V Trumpově vládě je to především ministr obrany Mattis, který říká, že jednotlivé vojenské útoky nejsou žádná strategie, je prý nutné oživení ženevského mírového procesu pod zastřešením Spojených národů. Za to se přimlouval i bývalý ministr zahraničí Tillerson, než byl propuštěn.

Trump dal již před mezinárodní konferencí o Sýrii najevo, že nemá moc zájem vložit do stabilizačního fondu pro Sýrii ani relativně nízkou sumu několika set milionů dolarů. Jiné země prý dělají mnohem více než USA. Po vojenské akci ztratil Trump o zemi opět zájem. A také přijímání syrských uprchlíků do země bylo prakticky zastaveno, od října jich přišlo jen 44. I celkový počet uprchlíků a žadatelů o azyl se od Trumpova nástupu do úřadu snížil na nejnižší úroveň.

Colin Kahl z univerzity v Georgetown se domnívá, že je potřeba mít deeskalační strategii na základě zón vlivu hlavních aktérů, nejen Ruska, Íránu a Turecka, ale také USA.

Jen tak je možno zabránit tomu, aby ještě více Syřanů prchalo. A jen americká vlivová zóna v Sýrii může zajistit, že budoucnost země nebude řízena jen Moskvou a Teheránem.


Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.