Jak vidí pekingská elita svět?

Jak vlastně vidí pekingská elita svět, roli Číny v mezinárodních vztazích a vůbec současnou Čínu a také Západ?

Martin Wolf píše pro noviny Financial Times o svých poznatcích ze setkání s čínskými představiteli a o jejich pohledu na současný svět a roli Číny.

Čína potřebuje silnou centrální vládu

Tato myšlenka souvisí s tím, že Čína je v řadě důležitých kategorií rozdělená společnost. Jeden z účastníků akce, na které byl i Martin Wolf uvedl, že tak půl milionu Číňanů má ráda reformy Teng Siao-pchinga, zatímco 900 milionů sdílí spíše vidění světa Mao Ce-tunga. K tomu patří také to, že centrální vláda utrácí jen 11 % z celku všech vlád a zaměstnává jen 4 % státních zaměstnanců. Jiní zase uváděli, že Čína je rozvojová země s mnoha problémy. Ale závěr byl jasný: čínská komunistická strana s asi 90 miliony členy je zásadní pro jednotu země. Ale korupce a frakční boje ohrožují legitimitu strany. Jeden z účastníků také řekl, že prezident Si „zachránil stranu, zemi a armádu“. Což ospravedlňuje změnu  ústavního omezení vykonávání prezidentského úřadu, ale neznamená to, že bude napořád vládnout jeden člověk.

Západní modely jsou zdiskreditovány

Číňané vytvořili státní systém provozovaný technokratickou elitou vysoce vzdělaných byrokratů, kteří jsou pod kontrolou strany. To je starý čínský imperiální systém v novém kabátě, tvrdí Wolf. Západní demokracie a kapitalismus volného trhu tady zrovna neoslovuje. Účastníci setkání zdůrazňovali selhání státu: neschopnost investovat do fyzických a lidských „aktiv“, špatnou kvalitu mnoha jejich lídrů a nestabilitu ekonomik. Jeden z účastníků uvedl, že „90 % demokracií vytvořených po pádu Sovětského svazu selhalo“. A takovéto riziko není radno podstupovat. A to vše jen navyšuje důvěru v čínský unikátní model. Ale to neznamená návrat k plánované ekonomice. Naopak, zaznělo také, že „věříme v zásadní roli trhu v alokaci zdrojů“. Ale vláda musí hrát rozhodující roli, neboť ona vytváří rámec pro ten trh. Vláda by měla podporovat podnikatelství a chránit soukromou ekonomiku. Jeden z účastníků také trval na tom, že nová idea „hlavního lídra“ by mohla vést k silné vládě a ekonomické svobodě.

Čína nechce řídit svět

A toto zaznívalo opakovaně, říká Wolf. Účastníci se domnívají, že vnitřní problémy Číny jsou příliš velké pro takovéto ambice. Ať tak či tak, Čína nemá žádnou jasnou představu, co dělat. Jeden z politiků uvedl, že ve specifickém kontextu vzhledem ke vztahům k USA, je „třeba kooperovat, řešit společné problémy“.

USA na Čínu útočí

Jeden z účastníků řekl, že USA nyní na Čínu vystřelily čtyři šípy: kvůli Jihočínskému moři, Tchaj-wanu, dalajlámovi a nyní je to obchod. A to je pak už systematický útok.

A mnoho účastníků, tvrdí Wolf, očekává další zhoršení. A ne kvůli tomu, co udělala Čína, ale kvůli tomu, že Američané berou Čínu jako hrozbu americké ekonomické a vojenské hegemonie.

Americké cíle v obchodních jednáních jsou nepochopitelné

Lidé, kteří jsou angažováni v obchodním jednání s USA, nechápou, o co USA jde. Chce Trump dohodu, nebo chce jen konflikt? Účastníci prý chápou a akceptují koncept požadavků na lepší ochranu duševního vlastnictví. Také chápou unilaterální liberalizaci, včetně finančních služeb. Čína, jak řekl jeden z účastníků, by ráda Made in China 2025 učinila strategií „win -win“ pro celý svět. Ale čínský technologický vzestup není něco, o čem se dá jednat. Jak má Čína snížit svou bilaterální nerovnováhu s USA, když právě USA uvalují přísné kontroly na export strategicky citlivého zboží a nemají ani infrastrukturu na to, aby dodávaly uhlí a ropu za slušné ceny?

Čína útoky přežije

Čínští účastníci si byli jisti, že jejich země test zvládne. Jeden z nich poznamenal, že Čína je už teď velká průmyslová země. Její zpracovatelský sektor je tak velký jako americký, japonský a německý dohromady. Má velké množství kvalifikovaných lidí. Ekonomika je méně závislá na obchodu, než byla. A co víc, americký byznys je silně propojený a závislý na čínské ekonomice. A jak uvedl další, Číňané lépe budou snášet nouzi než Američané. A také jsou oproti americkému vydírání odolní, čínské vedení nemůže ignorovat veřejné mínění, když by uvažovalo o ústupcích. Ať se stane, co se stane, shodovali se účastníci, čínský vzestup nejde zastavit.

A dále také zaznělo, že Čína sice nemůže být vyzyvatelem americké globální vojenské dominance, ale v případě západního Pacifiku je to pravda stále méně, tam čínská moc roste. V delším horizontu si Čína vytvoří prvotřídní armádu.

Rok zkoušek

Čína a USA mají komplexní a náročné vztahy. Ale jak jeden z účastníků řekl: toto bude rok zkoušet. Když to půjde správný směrem, bude dobře. Když špatným, pak to otřese celou Zemí.

Pokrok u obou Korejí a u oblastí čínsko-americké spolupráce by byly důkazem toho prvního, třenice u obchodu důkazem toho druhého. Směr, který bude vybrán, přetvoří svět.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.