Jelcinův obchod s Clintonem. Co odhalily odtajněné dokumenty o rozšíření NATO?

Odtajněné dokumenty z jednání mezi Borisem Jelcinem a Billem Clintonem z května a června 1995 ukazují na průběh diskuze kolem kritického tématu rozšíření NATO na východ. 

Už bylo napsáno hodně o tom, jak si Michail Gorbačov za potlesku Západu nevšiml, že západní politici s ním nehrají čistě, když slibovali, že NATO nebude v žádném případě rozšířeno.  Nakonec i sám bývalý prezident SSSR Gorbačov o tom napsal ve své knize „Jak to bylo“. Nyní je tu ale možnost podívat se do nově odtajněných amerických archivů, jak se v době prezidenta Jelcina NATO začalo postupně přibližovat k hranicím Ruska. Ruská politoložka Alla Jarošinskaja na stránkách deníku Rosbalt ukázala na obsah dvou odtajněných amerických dokumentů z jednání mezi Borisem Jelcinem a Billem Clintonem v květnu a červnu 1995.

Nová blokáda Ruska?

V květnu 1995 byl prezident Clinton v Moskvě na oslavách 50. výročí vítězství. V rámci květnového rozhovoru se Clinton zajímal spíše o světové problémy a téma rozšíření NATO nadnesl jako první Jelcin, který označil problém evropské bezpečnosti za nejzávažnější. „Chci od Tebe jasné vysvětlení Tvého chápání myšlenky rozšíření NATO, protože doposud v ní nevidím nic víc než ponížení Ruska, pokud k tomu dojde. Jak si myslíš, že to pro nás vypadá, když jeden blok se rozšiřuje, zatímco Varšavská smlouva byla zrušena? Vypadá to jako nová forma blokády (Ruska), když se blok, který zůstal po studené válce, rozšiřuje k hranicím Ruska. Mnozí Rusové pociťují strach.“, cituje článek Jelcinova slova zaznamenaná v americkém dokumentu. Jelcin dále řekl „…potřebujeme celoevropskou bezpečnost a ne tu starou“. Navrhnul Clintonovi, aby odložil rozšíření do NATO do roku 2000: „Zbavíme se bloků a ponecháme jen evropský prostor, na kterém se zorganizuje vlastní systém bezpečnosti.“

Svými slovy Jelcin nicméně přiznal, že v pozadí je jeho zájem o nadcházející volby v Rusku, a že rozšíření NATO je jedním z témat, která proti němu využije opozice. Co tedy Jelcinovi dělalo větší starost? Obavy Rusů z přibližování NATO, prezidentské volby či celoevropská bezpečnost?

Studená válka skončila, proto budeme rozšiřovat

Americký prezident Clinton vedl rozhovor z pozice vítěze, míní Jarošinskaja. „Studená válka skončila a Rusko nepředstavuje pro země NATO hrozbu. Vážím si toho. Otázka je, zda je pro USA nutné stále ještě po skončení studené války podporovat vztahy s Evropou v oblasti bezpečnosti vedle těch politických a ekonomických?“ Jelcin podle záznamu Clintonovi skočil do řeči. „Tím si nejsem jistý.“ Clinton ovšem pokračuje: „Já si jsem jist.“ Clinton pak nabídl Jelcinovi program Partnerství pro mír a dialog Rusko-NATO. „Rusko bude hrát svoji úlohu v Partnerství a dostane od USA jasný signál, že nemůže být vynecháno z přijímání členů NATO. To bude nejlepší způsob, jak byste mohli hrát roli v rozvoji evropské bezpečnosti“. Jak Clinton dál dodal, rozhodnutí je na Rusku.

Dále Clinton doporučil Jelcinovi, aby viděl NATO v širším kontextu integrace Ruska do skupiny G7 a do dalších organizací. Vypadá to tedy, že se americký prezident snažil s Jelcinem uzavřít obchod – výměnou za rozšíření NATO dát Rusku politické preference. Jak se zdá, členství Ruska ve skupině G7 bylo spojené s rozšířením NATO.

Jelcin ale nezapomněl na svoje priority. „Chápu Tvoje důvody. Nicméně, Bille, vedle strategických problémů jsou tu ještě ty politické – letos jsou parlamentní volby, v příštím prezidentské. Toto falešné směřování může všechno zničit.“ Jelcin opět zopakoval svůj požadavek na odložení rozšíření s tím, že jeho výhledy před volbami nejsou růžové.

Vyjednávání pokračovala, Clinton řekl, že by rád Jelcinovi pomohl, ale potom dodal, že k žádnému odkladu rozšíření NATO nedojde. Rovněž upozornil, že východoevropské země chtějí vstoupit do aliance ze strachu před tím, kam by mohlo Rusko směrovat po odchodu Jelcina. Podle dokumentu reagoval Jelcin monotónně a požadoval odklad alespoň do voleb. Jednání v květnu 1995 skončilo tím, že Clinton Jelcina přesvědčil a ruský prezident slíbil účast Ruska na partnerství s NATO. Další rozhovor o bezpečnosti v Evropě se pak měl vést v rámci jednání skupiny G7 v Halifaxu.

Dokument odkrývá, že Clinton s podpisem dohod o partnerství Ruska s NATO spěchal.

Aspoň zpomalit…

V červnu 1995 na jednání v Halifaxu už Jelcin nehovořil o „zradě ruského národa“. Všechny dokumenty o partnerství s NATO byly podepsány a dialog formálně začal. „Hlavní je, že Rusko souhlasí s přípravou dokumentu o alianci nebo dohodě mezi Ruskem a NATO a rýsují se konkrétní formy vzájemné spolupráce…“, říká Jelcin.  Dále řekl, že Rusko potřebuje podporu a že se bude držet toho, že rozšíření NATO musí zpomalit, je nutné pomalu, krok za krokem, lidi v Rusku přesvědčit, že se nejedná o hrozbu. Proměna Jelcinovy nálady je očividná.

Prezident Clinton svůj úspěch v jednání ještě upevnil nabídkou společné vojenské spolupráce mezi americkou a ruskou armádou, což Jelcin vítá: „To by pomohlo.“

Takovéto detaily odhalily nové dokumenty z amerických archivů. Volby v roce 1996 v Rusku dopadly pro Jelcina dobře, v květnu 1997 došlo v Paříži k podpisu dohody o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Ruskem a NATO, načež se NATO začalo přibližovat k ruským hranicím. Výhradně, jak tvrdí „partneři“ hned ve sboru za Clintonem, kvůli bezpečnosti Ruska.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – FDR Presidential Library & Museum – President Bill Clinton and Russian President Boris Yeltsin, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=64349126

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.