Síla na trhu ropy je zpět u Saúdů

V čem spočívá výjimečná pozice Saúdské Arábie mezi producenty ropy? Saúdská Arábie má jako flexibilní producent s možností „volné kapacity“ širší možnosti, jak postupovat.

Američané produkují více ropy než kdy jindy, ale ten, kdo tahá za nitky na ropném trhu, jsou zase Saúdové, píše deník Wall Street Journal.

Ropa, která plyne z břidličných polí, navýšila americkou těžbu za dekádu na dvojnásobek. Tento výjimečný pokrok vedl k tomu, že někteří analytici už předpovídali, že to budou USA, kdo bude novým „swing producer“ (tj. flexibilní producent) na trhu. Tuto pozici doposud držela Saúdská Arábie.

Ale náklady rostou nejvíce od roku 2014 a Království Saúdské Arábie může jednat jednotně a podstatně rychleji, než spousta soukromých firem od Texasu po Severní Dakotu.

Ministr energetiky al Falíh řekl, že OPEC a jeho spojenci jsou připraveni zmírnit dohodu poté, co výpadky z Venezuely a Íránu hrozí navýšit cenu ropy na 80 dolarů za barel.

Saúdové mají schopnost tzv. volné kapacity. Země může těžit až 12 mb/d, i když má svou těžbu mnohem nižší a to kvůli dohodě OPEC. Její schopnost zavřít či otevřít kohoutky prakticky během jednoho dne dává Rijádu velkou akceschopnost, větší než u jiných producentů.

Americké břidličné firmy jsou flexibilnější než velké ropné firmy, které mají řadu časově náročných strategií. Ale i tak potřebuje břidlice svůj čas, a tato rozhodnutí dělají byznysmeni, ne politici.

Naděje vkládané do břidlice často vedly k tomu, že převážil pocit, že Saúdové už nebudou potřeba. Ale situace je nyní jiná.

Saúdové mají výjimečnou pozici nejen proto, že jsou flexibilním producentem a de facto šéfem OPEC, i jejich pozice v mezinárodním finančním systému je pro ropu vážná. Snížením těžby mohou vyvolat zvýšení nákladů, navýšení inflace i ceny dopravních firem. Nebo naopak pomoci tím, že vytěží více surové ropy.

Saúdové se vypořádali s nárůstem těžby břidlic tím, že se spojili s Ruskem. Dva největší exportéři předtím nikdy nespolupracovali, spíše se vnímali jako rivalové. Ale když ceny spadly na méně než 30 dolarů za barel v roce 2016, situace se změnila a obě země začaly spolupracovat na snížení výstupu.

I někteří představitelé ropného byznysu v USA museli uznat, že se v OPEC mýlili. Například Harold Hamm z Continental Resources v roce 2016 řekl, že jeho firma a další producenti učinili politiku OPEC méně důležitou pro světové energetické trhy. Ovšem před měsícem už musel uznat, že snížení těžby OPEC vedlo ke snížení nadměrného množství ropy na trhu.

Američané dlouhodobě provozují politiku nátlaku na Saúdy, i když se smíšenými výsledky. Například bývalý americký ministr energetiky Richardson přiznal, že létal za saúdským ministrem Ali al-Najmím, aby ho „přesvědčil“ k politikám stabilizace trhu, buď nahoru, či dolů. Najmí byl tehdy (tedy kolem roku 2000) takový „benevolentní diktátor“ ropného trhu. Saúdové kontrolovaly OPEC a ceny ropy, uvedl Richardson.

Saúdové odmítali, že jsou flexibilním producentem, ale typicky se tak chovali, připomíná WSJ. V roce 2014 se například OPEC, resp. Saúdové chtěli vypořádat s břidlicí a vytlačit ji z trhu, ovšem v roce 2016 zcela změnili kurz a začali politiku snižování výstupu i ve spolupráci s Ruskem.

Někteří analytici to brali jako slabost OPEC, kterému se nepodařilo zahnat břidlici. Někteří říkali, že je pro OPEC pozdě se vrátit do relevantní pozice a že američtí producenti jsou odolní vůči výkyvům cen.

Ale po téměř roce a půl od dohody OPEC s Ruskem se ceny ropy navýšily.

V USA se objevují problémy s nedostatečnou kapacitou ropovodů např. v západním Texasu. A americký ministr energetiky prostě nemůže udělat totéž co saúdský, tj. dát jasný signál a začít regulovat výstup.

Když nyní cena surové ropy stoupá, pak se znovu objevuje tlak na Saúdy. Například někteří demokratičtí senátoři už se obrátili na Trumpa, aby „využil svého vztahu ke korunnímu princi bin Salmánovi“ a přiměl Saúdskou Arábii využít její role flexibilního producenta tak, aby se zvýšila nabídka ropy. A to zejména v létě, kdy je poptávka vysoká vzhledem k dovoleným a cestování.

Někteří ovšem říkají, že úspěch OPEC má kořeny spíše v dobrém načasování. Efektivita Saúdské Arábie jako flexibilního producenta v situaci, kdy volná kapacita je nízká a geopolitické riziko vysoké, je omezená.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.