Stane se Bělorusko „čínskou filiálkou“?

Západní soused Ruska se stává stále více ekonomicky závislým na Číně, která přebírá postavení Ruska. Kdy se ekonomický vliv změní v ten politický?

Ještě před jednáním Šanghajské organizace pro spolupráci v Číně se Alexandr Lukašenko setkal a hostil ve své příměstské rezidenci čínského viceprezidenta Wang Čchi-šana. Setkání mělo formát pracovní večeře a podle informací tiskové služby běloruského prezidenta se o tématech, která se projednávala, ví méně než o tom, co se podávalo k večeři. O rozvoji bělorusko-čínských vztahů píše pro deník Rosbalt Michal Petrovskij.

Druhý nejmocnější člověk Číny ale těžko přijel jen proto, aby si povídal o počasí. Zdroje potvrzují, že obě strany projednávaly velmi závažné otázky, včetně některých, které se dotýkají Ruska.

Jde o to, že Čína se nyní velmi intenzivně věnuje realizaci svého projektu Nové Hedvábné stezky, který má spojit Čínu a Evropskou unii prostřednictvím nové infrastruktury, která povede přes celý postsovětský prostor. Bělorusko se stane logistickou a celní branou do EU.

Čínský projekt s sebou nese čínské investice do podniků a logistické infrastruktury podél celé „stezky“ a Bělorusko se ocitá mezi těmi, kdo na projektu vydělají.  U Minsku už byl za čínské peníze postaven ohromný technopark, který se stane obrovským skladem pro čínské výrobky hned u hranice s EU.

Z náruče Moskvy do náruče Pekingu?

Čína se tak snaží posílit svou hospodářskou přítomnost v Bělorusku. Na jednu stranu jde na ruku Alexandru Lukašenkovi, který by se rád zbavil závislosti na Rusku a není připraven přeorganizovat běloruskou ekonomiku na zcela tržní. Na druhou stranu je s čínskými obchodními projekty v Bělorusku stále více problémů.

Jak slábne ruský vliv v Bělorusku, roste ten čínský, nyní už Čína předčí Rusko v objemu investic do běloruské ekonomiky. Od roku 2000 do 2017 se zvýšil export z Číny celkem 58x, Čína v tomto období importovala do Běloruska zboží v hodnotě 2,744 miliard dolarů (8 %). V roce 2017 Bělorusko do Číny vyvezlo zboží za 362,7 milionů dolarů (1,2 %).

Jsou to také čínské firmy, které nyní vedou největší developerské projekty v Minsku, např. bytový komplex Promenad, hotel a byznysový komplex Šachtěr Hill, studentské koleje či hotel Peking.

Jedním z největších čínských projektů v Bělorusku je automobilová továrna Geely, kterou otevřel Lukašenko osobně. V první fázi má produkovat 60 tisíc aut ročně, následně pak 120 tisíc aut ročně, prodávat se budou také v Rusku.

Čína je aktivní i v agrobyznysu, kam naposledy zamířila například investice 1 miliardy dolarů. Pronajímá se půda a čínští podnikatelé nakoupili v Bělorusku i masokombinát a mlékárny. Hodlají také koupit běloruskou banku Moskva-Minsk, která se má nyní privatizovat.

Běloruský ekonom Andrej Aksjonov ale připomíná stinnou stránku obchodů s Čínou. Už před 15 lety Čína nakoupila běloruské traktory, ale nikoliv k dalšímu prodeji, nýbrž k okopírování jejich konstrukce – nyní si traktory vyrábí sama.

Nicméně Lukašenko a Wan jednali o jiném projektu. Šlo o průmyslový park Velký kámen, který má být významným prvkem Nové Hedvábné stezky. Investice do něj čítají 1 miliardu dolarů a sdružuje čínské investory jako jsou Sinomach, ZTE, Great Wall. Čínská ambasáda odhaduje, že celková investice prostřednictvím čínské státní banky bude 5,5 miliardy dolarů. Bělorusko si od projektu původně slibovalo, že zde Čína umístí svoje mikroelektronické či biotechnologické výroby, ale nestane se tak. Číňané to sice slíbili, ale změnili názor.

Peníze na rozvoj železnic v Bělorusku jsou také z čínských půjček, protože železniční doprava hraje v projektu Nové Hedvábné stezky klíčovou roli.

Obecně se zdá, že Čína zaujímá v běloruské ekonomice stejnou pozici, jakou mívalo Rusko. Čína investuje do infrastruktury a do běloruských závodů, společně se vyrábějí nové zbraně, čínské rakety vynášejí na orbit běloruské satelity a čínské banky jsou výhodnější než ruské. Otázkou je, kdy tento ekonomický vliv přejde do vlivu politického.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – Antono Vasiljev – Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=39779806

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.