G7 zamrzla v časech, které už skončily a proto nefunguje

Mezinárodní pořádek se mění a skupina G7 se musí měnit s ním, jinak ztratí už tak slabou relevanci a konflikty v ní budou pokračovat.

Summit skupiny G7 o víkendu skončil konfliktem mezi kanadským premiérem Justinem Trudeauem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. K porozumění jejich sporu je dobré se podívat co G7 ve skutečnosti je, píše George Friedman pro Geopolitical Futures.

To, co nyní nazýváme jako G7, měla být organizace vedoucích průmyslových zemí světa. Vznikla v 70. letech jako reakce na arabské ropné embargo, které se průmyslového světa tvrdě dotklo. Vznikla tak entita, která představovala průmyslové státy. Ty se tak měly bránit vysokým cenám ropy.

Co měla skupina konkrétně dělat, zůstává nejasné.  Co je jasné, je to, že skupina toho moc nedosáhla. Nemluvila jedním hlasem, nedokázala získat nátlakovou pozici vůči OPECu. Takže se skupina scházela, vydávala komuniké a to, co se mělo stát reakcí na konkrétní událost, se stalo každoročním setkáním.

Bez zvláštního účelu se zde sdružovaly největší ekonomiky světa. Jenže vedoucí ekonomiky v roce 1973 nemají už vedoucí pozici v roce 2018, upozornil dále Friedman. Pozice USA, Francie, Německa, Japonska a Velké Británie se moc nezměnily. Itálie je ale nyní na 8. místě, Kanada na 10. a Rusko na 11. místě. Rusko bylo ze skupiny vyloučeno za svoje kroky na Krymu. Jenže členy nejsou ani Čína a ani Indie.

Pokud by skupina G7 sdružovala sedm největších ekonomik světa, vypadala by agenda summitů jinak. Bez Číny a Indie u jednacího stolu mají rozhodnutí skupiny jen omezený charakter.  Problémem G7 a jí podobných institucí je, že jsou zamrzlé v časech, které už tu dávno nejsou. V době studené války představovali její členové většinu průmyslového světa. Ale teď je skupina euro-americkou konstrukcí. G7 se tak věnuje hlavně euro-americké agendě, která je ale dnes provinciální.  Nedokáže tak představovat komplexní problémy globální moci, které zajímají Spojené státy. A letošní summit to ukázal. Pro Trumpa byl summit jen zastávkou na cestě do Singapuru na jednání se Severní Koreou a podobně to bylo nejspíš i pro japonského premiéra Abeho. Kdyby ale u stolu nechyběla Čína a Indie, problém Severní Koreje by byl důležitým bodem jednání, myslí si Friedman,

Neznamená to, že na clech nezáleží. Cla ale znamenají pro různé země různé věci. A tady je hlavní problém G7: je stále těžší dosáhnout konsensu mezi členy. Bylo by to dost složité, i kdyby měla skupina jasný účel a odpovídající členství. Jenže to nemá. Mezinárodní pořádek se mění a s ním se musejí změnit také instituce jako je G7.  Dokud se tak nestane, epizody jako byla ta víkendová, se budou dít dále. Bez ohledu na to, kdo je v Bílém domě.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.