Za slova paní kancléřky Merkelové si můžeme i my sami

Zdeněk Vopat komentuje vyjádření německé kancléřky Merkelové. Proč bychom se nad nimi vlastně neměli tak pohoršovat?

Tento týden vzbudila v našich médiích a i u našich politiků rozruch slova německé kancléřky Angely Merkelové, kdy ve středu v Berlíně při vzpomínce na vysídlence a běžence, německá kancléřka podle serveru Novinky.cz řekla, žeVyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury. To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění.“ Je při tom velmi zajímavé, že paní Angela Merkelová zmiňuje pouze odsun německého obyvatelstva ze střední a východní Evropy, přičemž opomíjí skutečnost, že – jak řekl ve čtvrtečním pořadu televize Barrandov prezident republiky Miloš Zeman – Němci byli rovněž odsunuti  z Nizozemska. Ovšem paní kancléřka by asi neriskovala možnou diplomatickou roztržku s Nizozemským královstvím. Ovšem vůči svým sousedům ze střední a východní Evropy má zřejmě pocit, že si takovýto postoj může dovolit.

Jako varovné memento v této souvislosti působí téměř prorocká slova SS-Obergruppenführera a generála SS, německého státního ministra pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Franka, která pronesl ve svém projevu 30. dubna 1945: „Německý národ bude existovat i nadále a národ český zůstane jeho sousedem. Čím spravedlivěji budou obapolné zájmy vymezeny, tím bezpečněji se na dlouhou dobu utváří pokojný vývoj.“

Jak si spravedlivé vymezení zájmů v Evropě představuje paní kancléřka ponechám laskavě na úvaze čtenářů, a nejedná se pouze o její středeční výrok ohledně odsunu Němců ze střední a východní Evropy, nýbrž i o německý postoj k dalším zemím EU, jakými je například Řecko. Mnozí čeští politici v čele s prezidentem republiky Milošem Zemanem se proti slovům paní Angely Merkelové ohradili.

Dovoluji si však vyslovit názor, že za taková slova paní kancléřky si ovšem můžeme i my sami. Již od roku 1989 tvrdil totiž pozdější prezident naší země Václav Havel, že odsun sudetských Němců byl z morálního hlediska velmi problematický. Toto své tvrzení několikrát zopakoval. Například:

„Raduji se z toho, že cyklus ‚Rozhovory o sousedství‘ uzavírá muž z nejpovolanějších, muž, který se nad jiné zasloužil o naše dobré vztahy, můj milý přítel Richard von Weizsäcker. Vážil jsem si ho dávno předtím, než jsem ho –  až jako československý prezident –  poznal osobně. V očích mých i v očích mých přátel a mnoha našich občanů přímo symbolizoval nové demokratické Německo, které se dokázalo vypořádat se svou minulostí. V roce 1985 jsme s pozorností četli jeho historický projev ke 40. výročí 2. světové války, ve kterém výstižně zhodnotil nedávnou minulost svého národa a nezapomenutelným způsobem mu připomněl skutečnou podstatu roku 1945: zdrcující porážka Hitlerovy Třetí říše byla okamžikem osvobození i pro Němce, počátkem nového, byť nesnadného a bolestného hledání sebe sama. (…)

Nebylo proto náhodou, že právě Richard von Weizsäcker byl před šesti lety adresátem mého dopisu, ve kterém jsem mu poděkoval za účast na slavnostním shromáždění ve Frankfurtu, kde mi byla – aniž jsem se mohl osobně zúčastnit – udělena Cena německých knihkupců. V tomto dopise jsem zároveň vyjádřil svůj názor na poválečný osud bývalých československých občanů německé národnosti. Napsal jsem mu tehdy, že já osobně – stejně jako mnozí mí přátelé – odsuzuji vyhnání a vysídlení sudetských Němců po 2. světové válce a že je považuji za nemorální čin. Věděl jsem, že tato slova mohu říct člověku, který se sám tak upřímně dokázal vyrovnat s minulostí svého vlastního národa. Richard von Weizsäcker tehdy tuto pasáž ocitoval ve svém vánočním projevu. Mezitím uplynulo šest let, během nichž v naší zemi proběhla velmi otevřená veřejná diskuse. Své původní stanovisko jsem pak – vědom si tragické, ba katastrofické kauzality historických dějů, které byly příčinou konce česko-německého soužití – mnohokrát zopakoval, a učinilo tak i více českých politiků.“

Ovšem bylo by spravedlivé přisuzovat zodpovědnost za tento postoj vůči sudetským Němcům pouze Václavu Havlovi. Mnoho českých vrcholných politiků naznačovalo, že odsun sudetských Němců byl mírně řečeno problematický. Roku 2013 se podle serveru Novinky.cz v jednom z předvolebních duelů, které předcházely první přímé volbě prezidenta, kandidát Karel Schwarzenberg vyjádřil, že: „…to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu.“

Podle stejného zdroje se podobných výroků dopustil dříve i Miloš Zeman: „Série debat se Zemanem ukázaly, že Schwarzenberg nebyl dostatečně připraven na to, že se dekrety mohou stát jedním z profilových témat kandidátů, i když k poválečným poměrům se už mnohokrát vyjadřoval. Schwarzenbergův tým současně začal médiím rozesílat výroky Zemana i Klause, které dokládají, že vyznění slov všech tří politiků pronášených od roku 1990 v průběhu téměř čtvrtstoletí se příliš neliší. Například Zeman mluvil v roce 1990 ve Federálním shromáždění o ‚porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfer německého obyvatelstva v duchu stalinských migračních přesunů.’“

Navíc, jak ve svém článku Dvojí jazyk oficiální německé politiky poznamenává Jiří Malínský, některé  „české hlavy“ „v posledních letech s poněkud nesvéprávnou bezstarostností docházejí na sudetistické slavnosti potomků někdejších českých Němců, kteří tu vzpomínají na domnělé a občas i skutečné křivdy našich předků vůči německočeským spoluobčanům“.

Pokud podobné postoje zastává řada našich vrcholných politiků a kulturních představitelů není důvod se pohoršovat nad tím, že se ve stejném duchu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Svými postoji vůči sudetským Němcům si za její výroky můžeme tak trochu sami.

Ilustrační obrázek: Autor – Times Media – Times Media GmbH, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22738245

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.