Turecko vstupuje do nové éry

Červnové volby daly odpověď na otázku, zda bude nová éra v Turecku znamenat změnu politického vedení, nebo změnu politického systému země.

Jen krátká analýza jazyka a slibů turecké volební kampaně nenechala nikoho na pochybách, že tyto volby otevírají novou éru pro tureckou politiku a pro Turecko, píše pro deník Hürriyet Serkan Demitras.

Turecký systém vládnutí se oficiálně stane prezidentským systémem, ve kterém má silnou výkonnou moc a pravomoci prezident. A nový prezident tak akumuluje ve svých rukou celou řadu pravomocí.

Dojde ke zrušení pozice premiéra země a parlament bude muset navrhnout nová pravidla své práce pro tuto novou éru. Ta by měla odpovídat novému systému vládnutí. Přitom by se ale nemělo zapomenout na to, míní dále Demirtas, že dosud nedošlo k vládou slibované harmonizaci zákonů prostřednictvím dekretů tak, aby byly v souladu s ústavními doplňky z minulého roku.  Otázkou je, proč vláda tuto práci vlastně zdržovala.

Otázkou voleb bylo to, jak budou tyto nové pravomoci v novém systému využity. Prezident Recep Tayyip Erdogan, který byl u moci od roku 2002, se jevil jako hlavní a nejsilnější kandidát. Nicméně neočekávaně úspěšným se během kampaně ukázal opoziční lídr ze strany CHP Muharrem Ince. Ince také zastínil další opoziční strany, které zůstaly pozadu.

Zásadní proto také bylo, zda se Erdoganovi podaří vyhrát v prvním kole, nebo zda bude druhé kolo, které by posílilo pozice politické opozice. Taková možnost se předpokládala zvláště ve vztahu k parlamentním volbám, kde byla možnost, že Erdoganova AK a jeho nacionalistický spojenec strana MHP nemusejí získat parlamentní většinu.

Dalším důležitým rozměrem těchto voleb, píše dále Demirtis, byla otázka bezpečnosti. Volební zákon byl upraven tak, aby bylo umožněno „přemístění“ volebních uren z důvodů bezpečnosti v oblastech východní a jihovýchodních částí země.  Tento zákon byl silně kritizován politickou opozicí, protože dával velké pravomoci místním úředníkům při kontrole volební procedury, a to s argumentem o bezpečnosti.

Podle autorova názoru ukázala volební kampaň v Turecku to, jak negativní dopady má pro Turecko absence svobodných a objektivních médii. Mnozí z kandidátů a politických stran nemohli najít způsob, jak oslovit veřejnost. Týkalo se to jak médii státních, tak i těch soukromých, kde platila striktní omezení přístupu.  Znamenalo to, že Erdogan a představitelé jeho strany převládali ve veřejném prostoru a podařilo se jim tak modelovat si pro sebe celou hrací plochu.

Volby 24. června tak představovaly s jistotou odpověď na to, zda Turecko vstoupí do nové éry prostřednictvím změny politického vedení, nebo změny systému vládnutí.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.