Hra na kuře: EU se moc hrát nechce

Evropská unie má problém nastavit správná odvetná opatření na americká cla, aniž by se přitom sama střelila do nohy.

Útoky Donalda Trumpa vedou k přemýšlení, jak EU zareaguje, jestliže Trump zaútočí na hlavní a nejcennější odvětví, píší noviny Financial Times. Ještě ani neoschl inkoust na odvetných opatření proti clům na ocel a hliník a EU se už musí koncentrovat na mnohem větší hrozbu: na automobily, které Trump také může prohlásit za ohrožení národní bezpečnosti. Rozsah problému by byl asi tak desetkrát větší než u oceli a hliníku.

Však již také Trump tweetoval, že jestli EU neodstraní svá odvetná opatření, zavede 20 % cla na automobily.

Evropská komise tak musí přemýšlet nad tím, jak daleko chce v odvetných opatřeních zajít – a přitom tuto hru rozhodně hrát nechce. EU je tak zatahována do známé „hry na kuře“ (jeden ze základních modelů teorie her, pozn.red.), kterou nechce hrát, ale není schopna jí zabránit. Jakmile začne tato obchodní válka, pak je eskalace nevyhnutelná.

Vybrat odvetu by nemělo být tak těžké, protože obchodní vazby mezi USA a EU jsou skutečně hluboké, vždyť USA dovezly do EU minulý rok zboží za 255 mld. euro. A pravidla WTO umožňují poměrně široce zasáhnout různá zboží, když se jedná o odvetu. Najít zboží, které by bylo pro Washington citlivé, by neměl být problém.

Odveta má ublížit, to je jasné. Má mít maximální účinek s minimálním úsilím. Zatím jsou na seznamu EU položky jako je pomerančový džus, motorky Harley-Davidson či Bourbon.

Firma Harley-Davidson zareagovala rychle – oznámila, že produkci přesune z USA, protože škody už napočítala na skoro 100 milionů eur za rok.

Jenže je také jasné, že EU bude mít problém najít takové zboží, aby se zároveň sama nestřelila do nohy. Propojenost řetězců znamená, že je těžké najít zboží, které by zároveň nepoškodilo evropské firmy – a pak si vyžádalo nutnost udělování výjimek. Takže je možné uvalit clo na speciální chemické produkty – jenže to poškodí i evropské zpracovatele. EU nemá tak široký rejstřík odvety jako Čína. Například dováží z USA jen málo zemědělských produktů, protože má přísná hygienická pravidla, o geneticky modifikovaných obilninách nemluvě.

Komise se sice snažila, využívajíc listopadové volby do Kongresu, zacílit na zboží spojené s určitými státy, ale je možné, že to moc fungovat nebude, protože Trump prostě Kongresu nenaslouchá.

EU by se také mohla pokusit o zacílení na služby, třeba finanční, ve formě restrikcí na americké firmy. Jenže zde by mohl být problém s pravidly WTO a u služeb je obecně odveta těžší. Velkolepý střet s Trumpem u tak zásadního sektoru jako jsou automobily by také mohl vést k interním sporům v EU, protože například Německo je odpovědné za polovinu exportů aut do USA.

Platí také, že EU se vidí jako strážce multilaterálního systému, takže se bude řídit pravidly WTO. Komisařka Cecilia Malmströmová uvedla, že je jisté, že globální obchodní systém je pod velkým tlakem. USA a Čína prý činí kroky proti pravidlům WTO. Dodržování těchto pravidel by znamenalo, že například EU jako celek by nemohla vyřadit americké firmy ze státních zakázek.

Pokud se skutečně rozjede obchodní válka, pak jsou možná i netradiční řešení, první na ráně jsou například americké technologické firmy a speciální daň pro ně.

Prozatím je hlavním cílem přesvědčit USA, aby Pandořinu skříňku vůbec neotvíraly.

Momentálně se situace kolem aut prošetřuje a hned tak se to k prezidentovi nedostane, ale může se to stát relativně brzy, uzavírá komisařka Malmströmová.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.