První půlrok rakouské vlády. Jaké je hodnocení?

Vláda jižního souseda stále zdůrazňuje otázku imigrace a integrace jako klíčovou. Podpořila ale také státotvorně dohodu CETA, podnikla kroky v oblasti škrtů sociálních výdajů a v posílení bezpečnosti.

Půlroční vládnutí rakouské koalice konzervativní Lidové strany (ÖVP) a radikálně pravicové strany Svobodných (FPÖ) zhodnotil pro Social Europe Manes Weisskircher.

Jak se dalo čekat, obě strany na domácí frontě pokračovaly v kladení důrazu na otázku migrace a integrace. Obě byly důležitou součástí jejich volebních kampaní. V některých případech bylo toto zaměření přímo spojeno s opatřeními sociálního státu. Koalice například souhlasila se snížením minimálního sociálního zabezpečení pro osoby s omezenými nebo žádnými znalostmi němčiny.

Navíc rodiny, kteří pracují v Rakousku, budou dostávat rodinné přídavky, které mají odpovídat místu pobytu jejich dětí. Pro mnoho Východoevropanů tak dojde k propadu příjmů v Rakousku. Došlo také k omezení integračních fondů a k rozhodnutí zavřít celkem 7 mešit v zemi, kde měli působit radikální islamisté. Plánuje se také zákaz nošení pokrývek hlavy pro děti v mateřských školkách a v základních školách.

Vedle toho se politickým problémem stala překvapivě dohoda EU s Kanadou – CETA. Dokonce i rakouští lidovci vehementně oponovali dohodě, když byli v opozici. Nyní dohodu ale podpořili jako vládní strana. Svobodní potom zacílili na zrušení zákazu kouření v restauracích. Vláda Dočasně zastavila program, který se snažil řešit nezaměstnanost nad 50 let. Koalice také odsouhlasila posílení možností států k online dohledu a sledování, i když Svobodní před několika měsíci s takovým návrhem nesouhlasili.

Kontroverze a vláda

Svobodní nyní řídí silová ministerstva a nynější vyšetřování některých úředníků z Federálního úřadu na ochranu ústavy a proti terorismu budí kontroverze. Ministr vnitra suspendoval šéfa rozvědky a opozice i média obvinily stranu z toho, že se na významná místa snaží dosazovat svoje lidi.

Titulky také plnily takzvané „ojedinělé případy“, které spojují Svobodné s rasistickými, diskriminačními či jinak kontroverzními akcemi či s výroky politiků strany. V odpovědi na to předseda strany Strache vytvořil komisi, která bude zkoumat dějiny strany.

Svobodní pokračují také ve svojí kampani proti veřejnoprávní ORF či v některých konfliktech s konkrétními žurnalisty.

Podle výzkumu veřejného mínění je v Rakousku stabilní situace pro novou vládu. Největší tři rakouské politické strany jsou nyní svou podporou blízko výsledkům voleb. Kancléř Sebastian Kurz patří k politikům, kteří si udržují vysokou úroveň veřejné důvěry.

Oběma stranám se také vedlo dobře v proběhlých zemských volbách od prosince 2017. Jedním z důvodu pro pokračující popularitu vlády v Rakousku je migrační otázka. Podle Eurobarometru z listopadu 2017 považuje 28 % Rakušanů migraci za významný problém, což je ve srovnání s roky 2005 nebo 2015 vysoké číslo.

Dalším důvodem je nedostatek přímého konfliktu mezi oběma koaličními partnery. Jejich představitelé se veřejně vyhýbají vzájemné kritice, což je v kontrastu s velkou koalicí, kde na sebe představitelé ÖVP a sociální demokracie (SPÖ) útočili často.

Rakousko bude od 1. července předsedat Evropské radě, což znamená větší mediální pokrytí pro kancléře Kurze. Ve stejnou dobu zde nejsou žádné klíčové domácí problémy (volby ve Vorarlbersku a volby do EP jsou v roce 2019), což dá vládě prostor k manévrování.

Opozice a další rizika

Pro opozici je podle autora otevřený prostor. Očekává se, že škrty v sociálních výdajích poškodí pověst obou vládních stran. Nicméně sociálním demokratům se zatím nedaří formulovat alternativy, zejména v případě imigrace a integrace. Úspěchem nebyla ani kritiky vlády ohledně jejího postoje k CETA.

Dvě zbývající strany v parlamentu, NEOS a zelená strana Liste Pilz přišly v uplynulém období o vedení, takže jsou v stranické krizi. Šéf NEOS odešel z politiky a předseda zelených Pilz musel rezignovat kvůli obviněním ze sexuálního obtěžování, i když se neprokázalo.

Protestní nálady v zemi jsou poměrně omezené, a to dlouhodobě. To se týká i protestů a demonstrací proti migraci a azylantům. Největší mobilizaci vyvolal v poslední době zákon proti kouření v restauracích. 500 tisíc lidí podepsalo podporu změny zákazu kouření.

Ze strany Evropské unie, píše Weisskircher, se nedají očekávat velké problémy, a to ve srovnání se sankcemi proti Rakousku v roce 2000, když Svobodní byli poprvé ve vládě.  Rakousko přebere předsednictví od Bulharska, což je další země, kde vládně koalice pravicových a radikálně pravicových stran. Cílem Rakouska už je zabezpečení vnějších hranic EU.

Nicméně pro současnou vládní koalici jsou zde rizika. Například to, co se stane, když se Kurzovi podaří přetáhnout více voličů Svobodných? Jeho taktika ohledně migrace a integrace se zatím vyplatila. Dalším problémem do budoucna může být snaha Svobodných prosazovat kroky nad rámec koaliční dohody. Jak bude Lidová strana reagovat? Nebo, co nastane, když se politické opozici povede mobilizovat proti vládě?

Do voleb v roce 2022 je dost času pro vznik nových výzev vládě. Na druhou stranu je to i dost času pro vládní koalici, aby mohla prosadit svoji politiku, uzavírá Weisskircher svoje hodnocení.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor –  EU2017EE Estonian Presidency – Sebastian Kurz, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=62270028

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.