Do Evropy nemá nelegálně přicházet nikdo, říká Sebastian Kurz

Řešením je podle rakouského spolkového kancléře soustředit se na ochranu vnějších hranic EU, nikoliv na přerozdělování.

Německá ARD Tagesschau přinesla rozhovor s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. On sám považuje počty uprchlíků stále za moc vysoké. Cílem podle něj je, aby vůbec žádní nelegální přistěhovalci nepřicházeli. A u německého azylového sporu varuje před „řetězovou reakcí“.

Rozhovor s Kurzem souvisí také s tím, že Rakousko přejímá 1. července předsednictví Rady EU. První otázka proto hned směřuje na to, že by Německo mohlo zavřít hranice k Rakousku. Kurz tvrdí, že by to byla velká událost a že by nutně vypukla řetězová reakce a také by chránili svou zemi.

Kurz dále potvrzuje, že jeho cílem je, aby do Evropy nepřicházeli žádní nelegální přistěhovalci, ale číslo je stále příliš vysoké. Kurz neuznává ani argument, že i když je číslo o 96 % nižší než v roce 2015, tak že se nejedná o problém. Hlavní je podle něj srovnání – do Rakouska každý týden dorazí stovky lidí, což je pro malou zemi s osmi miliony lidí mnoho. Rok 2015 byl podle něj rokem katastrofy. Je potřeba zásadní obrat trendu na vnější hranici, zdůrazňuje rakouský premiér.

Další otázka směřuje na „střediska vylodění“ v severní Africe. Kurz se chválí a tvrdí, že to, co on požadoval od roku 2015, se konečně stává realitou. Takže lidé, kteří se vydají na cestu nelegálně, se prostě nedostanou automaticky do Evropy, ale buď do země původu, do tranzitní země, nebo do nějakého střediska, tedy do přístavu.

Diskutuje se o tom, jak se bude v těchto střediscích zkoumat, kdo má či nemá nárok na azyl. Kurz natvrdo říká, že není čestné se tvářit, že každý z třetí země si může podat žádost o azyl. Vždyť na útěku je 68 milionů lidí, které rozhodně Evropa přijmout nemůže.

Kurz se orientuje na to, že by přijímáni měli být jen ti, kteří potřebují skutečnou ochranu. Nemůže se vzbudit dojem, že všude v Africe si někdo podá žádost o azyl a každý pak může do Evropy. Přiznává ale, že v tomto ohledu není mezi zeměmi EU shoda. I tak je ale systém, kdy si každý může podat žádost lepší, než to, co je teď, přiznává Kurz.

U těch, kteří mají nárok na azyl, se znovu objevuje otázka rozdělení. Kurz připomíná, že je to dlouholetý spor bez řešení. Rakouské předsednictví už se nechce soustředit na tento spor, který stejně nikam nevedl. Takže cíl je soustředit se na to, kde je stejný názor – ochrana vnějších hranic.

ARD Tagesschau tlačí Kurze do toho, aby přiznal, že existuje ustanovení o rozdělování uprchlíků, které potvrdil i Evropský soudní dvůr. Kurz přiznává, že tomu tak je, ale tvrdí, že se nejedná jen o problém „Orbán“ – uvádí, že velká část států je skeptická, co se týká přijímání uprchlíků ve velkých počtech.

Pod tlakem Kurz uvádí, že bude pracovat na rozdělování, i když on sám ho považuje za chybné. Ale důraz podle něj musí být jinde.

Kurz také v rozhovoru sdělil, že téma rozdělování, které on sám odmítá, pohání v agendě řada zemí. On sám se soustředí na ochranu vnějších hranic. Na závěr uvádí, že zažil, že roky trval spor právě o rozdělování, bez výsledku. Kdyby se tato energie vložila do ochrany vnějších hranic, pak by byla migrační otázka už vyřešena.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.