Le Monde Diplomatique: Fake news stvořily „majáky demokracie a žurnalismu“

Etablované západní deníky, Bílý dům a evropské vlády – všichni v uplynulých dekádách lhaly a šířily manipulované zprávy o zrovna probíhajících válkách.

Prezident Emmanuel Macron požaduje od své parlamentní většiny přijetí nového zákona, který by bojoval proti „fake news“ během volebních kampaní. Zřejmě se připravuje na nějakou další, píše Serge Halami, prezident a editační ředitel LE MONDE Diplomatique ve svém červencovém úvodníku.

Tento návrh zákona podle Halamiho ukazuje na slepotu těch, kdo vládnou, když jsou zpochybněni, a jejich sklon k tomu vymyslet nové donucovací opatření. Aby člověk skutečně uvěřil tomu, že vítězství anti-establishmentu ( Trump, Brexit, katalánské referendum, Hnutí pěti hvězd v Itálii) jsou důsledky nějakého (dokonce okrajového) šíření fake news autoritativními režimy, je třeba být opravdu krátkozraký.  V USA se tisk snaží už rok prokázat, že Trump vděčí za svoje vítězství vymyšleným fake zprávám od Vladimíra Putina.

A Macron má stejnou obsesi.  Dokonce až takovou, píše Halimi, že si myslí, že zákonem tyto fake news zmizí. Tento zákon je ale nesmyslný, protože Francie už takový zákon od 29. července 1881 má. A je také nebezpečný, protože v případě, že projde, bude mít soudce povinnost do 48 hodin „zastavit umělé a široké šíření zpráv, které znamenají falešnou informaci“. Jenže podle Státní rady je velice těžké takové zprávy určit, zvláště za tak krátkou dobu. Zákon by také umožnil větší kooperaci mezi úřady a internetovými providery, protože se týká také veškerých falešných informací tak, aby došlo k omezení omlouvání zločinů proti lidskosti, poštívání k nenávisti a dětské pornografie.

Mediální vlastnictví prezidentových miliardářských přátel, toxická reklamní tvrzení a potlačování veřejných televizních kanálů, píše dále Halimi, ale předmětem zákona nejsou.  Proč se vlastně zákon omezuje jenom na volební kampaně? V uplynulých desetiletích doprovázelo každou válku – tu v Zálivu, v Kosově, v Iráku a v Libyi – šíření lží a manipulace zpráv. Nikoliv Ruskem, Facebookem nebo sociálními médii. Byly to „majáky demokracie a žurnalismu – velké západní deníky, v čele s New York Times; Bílý dům a evropská hlavní města. Nemluvě o ukrajinské vládě, která vědomě oznámila falešnou smrt žurnalisty. Halimi uzavírá: pokud soudce potřebuje zatknout lidi, kteří mají zodpovědnost za fake news, nebude těžké je najít.


Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.