Členství Gruzie v NATO není v zájmu USA. Znepřátelí si Moskvu

Spojenectví USA by měla sledovat bezpečnostní zájmy USA a bezpečnost země posilovat, nikoliv zvyšovat rizika konfliktu.

Členové amerického zahraničněpolitického společenství podporují, aby Bílý dům šel směrem další konfrontace s Moskvou. Jeden z návrhů počítá s tím, že by NATO mělo být rozšířeno o země v sousedství s Ruskem. Pokud tomu tak bude, promění se Rusko v nepřítele – bylo by to nejen špatné a krátkozraké rozhodnutí, ale především by poškodilo americké zájmy, myslí si bývalý americký podplukovník Daniel L. Davis na stránkách National Interest.

Nedávno na stránkách National Journal Jim Kirchik odmítl argumenty těch ve Washingtonu a v Moskvě, kteří se domnívají, že právě rozšíření NATO zhoršilo vztahy obou zemí. Podle jeho názoru vztahy nezhoršilo NATO a jeho rozšíření, ale ruský „expanzionismus a revizionismus“. Jinak řečeno, jediným viníkem je Rusko.

V dalším článku pro Defence One píše Luke Coffey, že v případě, že by se členem NATO stala Gruzie, teoreticky by se tak Aliance ocitla ve válce s Ruskem s ohledem na ruskou okupaci regionu Tskhivali a Abcházie.

Každý občan USA, píše dále autor, by se měl zajímat o to, že lídři zahraniční politiky USA navrhují rozšíření NATO o nestabilní země v sousedství Ruska s vědomím toho, že takový krok by USA přivedl do nepotřebné a destruktivní války s Ruskem.  Spojené státy by měly vstupovat do vojenských alianci za dvou podmínek. Za první, v případě, kdy je to nutné pro zajištění bezpečnosti USA. Za druhé, aliance by se měla rozšiřovat takovým způsobem, aby to zvýšilo bezpečnost USA. Členství Gruzie, nebo Ukrajiny, bezpečnost USA neposílí, ale zvýší strategická rizika pro USA.

Rusko je jednou z jaderných mocností a jako takové nepředstavuje pro USA ohrožení, protože americká jaderná triáda zaručuje, že Rusko by bylo zničeno v odvetě na jaderný útok. Ruská konvenční armáda se i přes reformu silou a možnostmi té americké nemůže rovnat. Faktem je, že celková síla NATO je mnohem větší než ta ruská.

Základem politiky k Rusku by mělo být zastrašení, které je stále fungujícím nástrojem tak jako tomu bylo i v minulosti, v době SSSR.

Americkou národní bezpečnost, píše dále autor, neposílí snahy o rozšiřování spojenectví u hranic Ruska, Číny nebo Íránu, neposílí ji ani preventivní útoky. Pravdou také je, že žádné agresivní akce nepovedou k posílení prosperity USA. Čína představuje konkurenta, ale USA by se měly soustředit na vlastní hospodářský rozvoj, zatímco udržují svůj zastrašující postoj. Írán a Severní Korea jsou země, které lze také efektivně zastrašit a jejich režimy je možné zadržovat, aniž by to poškodilo americké ekonomické či bezpečnostní zájmy.

Svět je někdy násilným, nestabilním místem a Spojené státy by se měly snažit o to, chránit v něm svoji prosperitu. K tomu mají silnou armádu, kterou je nutné moudře využívat k tomuto cíli.  Pokud se USA ale budou snažit o to, bezdůvodně si znepřátelit konkurenty a pokoušet se řešit problémy prostřednictvím zbraní, riskují poškození svojí vlastní národní bezpečnosti. Podle Davisova názoru je nutné, aby se Spojené státy zaměřily jinam, nesnažily si dělat nové nepřítele z konkurentů a aby dál udržovaly nejlepší armádu jako hlavní nástroj zastrašení. A přitom by se měly starat o to, aby americká spojenectví sloužila americkým zájmům. Nikoliv, aby je naopak stavěla před rizika.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.