Otočit se zády k Erdoganovi by bylo pro EU chybou

Navzdory problémům na sobě obě strany v řadě věcí závisejí. Odmítnutí EU navíc prezidenta Erdogana spíš posílí než naopak.

Turecko bylo v minulosti demokracií s chybami, ale s perspektivou členství v EU. Nyní se EU i Erdoganovo Turecko shodnou na tom, že členství Turecka v EU není na pořadu dne. I tak by pro Evropskou unii bylo chybou otočit se k Turecku zády, napsali pro POLITICO Nathalie Tocci a Dmitar Bechev. Nejde jen o to, že Turecko je důležitým energetickým, obchodním a bezpečnostním partnerem. Jedná se i o to, že rychlé zhoršení vztahů by ve skutečnosti doma posílilo Erdogana.

Změny v politickém systému Turecka znamenají podle autorů, že evropské aspirace Erdogana jsou už jen reliktem minulosti. Nicméně i přes tyto okolnosti na sobě EU a Turecko závisejí. Ostatně je to hospodářská bouře řítící se na Turecko (dovedla Erdogana k předčasným volbám), která podtrhuje turecké vztahy s Evropou.

EU je hlavním obchodním partnerem Turecka, má asi polovinu podílu na vnějším obchodě země a představuje 2/3 investic v Turecku. Ohledně mezinárodního obchodu – Turecko si nemůže dovolit čelit jeho problémům a nástrahám samo.

Také EU potřebuje Turecko. Bez ohledu na výsledky voleb v Turecku dala EU Turecku 3 miliardy finanční asistence pro syrské uprchlíky. V době, kdy je v EU migrační otázka palčivým problémem, se jedná o důležitou spolupráci.

Pak je tu, jak autoři připomínají, otázka Trans-anatolského plynovodu. Turecko má význam pro evropskou energetickou bezpečnost a diverzifikaci dovozů. Nejde o ideální vztahy, jak ukázal vývoj například na Kypru minulý rok, ale celkově jde o stav vzájemné závislosti. Nejinak je tomu také v oblasti bezpečnosti – Sýrie, Rusko nebo terorismus. Tady všude se zájmy scházejí. O to víc, když je v Bílém domě nevyzpytatelný prezident.

EU by neměla i přes řadu problémů přistoupit na omezení vztahů s Tureckem. Erdogan je s nynější situací spokojen, protože navzdory rétorice vůči některým evropským vládám z transakčního vztahu s EU profituje.

Odchod EU od jednacího stolu ohledně členství Turecka by dal výhody do rukou Erdoganovi. Využije nacionalismu a bude ze všech možných problémů země lehce vinit EU. Je mnohem lepší nechat takové rozhodnutí na Erdoganovi, který se s ním bude muset poprat doma.

EU by místo toho měla navrhnout novou podobu celní unie s Tureckem, Ankara má o ni už dlouho zájem. Faktem ale je, že celní unie by byla v rozporu s tím, jak nyní Erdogan řídí tureckou ekonomiku. Odmítnutí celní unie ze strany EU podpoří opět spíš Erdogana.

Jistěže by EU neměla jen přihlížet, jak turecká demokracie mizí. Měla by podpořit ty v Turecku, kdo mají stejné (tj. demokratické) hodnoty. EU toho může udělat hodně pro podporu akademiků a občanských aktivistů, kteří hledají azyl mimo Turecko. Například je možné podpořit tureckojazyčné médium mimo Turecko a tím dát tureckému mediálnímu světu alternativy, které doma nejsou.

EU má samozřejmě jen omezené možnosti vlivu. Turecko se přes noc nezmění, ale to není důvod se vzdávat. Brusel by se měl snažit o zvládání napětí s vědomím, že se bude hrát dlouhá hra. Rizika pro obě strany jsou totiž příliš velká na to, aby se EU a Turecko k sobě otočily zády.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.