Proč Západ trpí „rusofrenii“?

Je to stav, ve kterém si dotyčný myslí, že Rusko je na pokraji kolapsu, ale ve stejný moment je jen krok od ovládnutí celého světa.

Jak se dalo očekávat, summit v Helsinkách přinesl za Atlantikem mediální cirkus, napsal kanadský politolog ruského původu Michail Molčanov na stránkách Asia Times. Západní komentátoři uráželi prezidenta Donalda Trumpa slovy jako zrádce a o Putinovi se vyjadřovali výrazy jako „autokrat“, „diktátor“ a „nepřítel“ svobodného světa a USA.

Vůbec nevadilo, že Putin byl zvolen prezidentem a celé Rusko si dnes přeje zlepšení vztahů s USA. Nevadí, že od obžaloby Roberta Muellera je dlouhá cesta k tomu, aby se dalo mluvit o případu spiknutí Trump-Putin.  Důležité je, že Putin se stal zosobněním zla a že Trump je oblíbeným fackovacím panákem médii.

Dnešní západní média podle autora trpí prostě „rusofrenii“, která znamená stav, ve kterém panuje mínění, že Rusko je na hraně kolapsu, ale ve stejný moment jen krok od ovládnutí světa.

Zděšení nad slovy Trumpa o zmanipulovaném honu na čarodějnice budí otázku: čím to je, že Rusku se dostalo té cti, že vybočuje z řady skutečných autokracii, kterých jsou desítky a které nenávidí Západ a vraždí svoje politické oponenty?

Jistě, Rusko je velká země a má jaderné zbraně. To mu zaručuje místo v mezinárodních vztazích. Jistě, Rusko otevřeně podpořilo krymské referendum a poloostrov anektovalo. A ano, Rusko poskytuje vojenskou pomoc rebelům na východě Ukrajiny. Ale ve světovém srovnání nic z toho není podle Molčanova výjimečné.

V politice nebo v ekonomice je dopad Ruska na Spojené státy malinkatý. S nebo bez hackování nikdo nemůže tvrdit, že by Rusko opravdu dokázalo ovlivnit výsledky prezidentských voleb v USA.

Rusko není v deseti nejsilnějších ekonomikách světa, celkový podíl Ruska na americkém HDP je 0,1 %. Na druhou stranu Čína je druhou největší ekonomikou a je také věřitelem USA, má 4x větší výdaje na obranu než Rusko a řada expertů vidí Čínu jako nástupce USA na prvním místě v ekonomice a hospodářském vlivu.  Proč je tedy Rusku, a nikoliv Čína, vykreslováno jako hlavní geopolitický nepřítel USA je jen těžko pochopitelné.

Podle Molčanova je míra nepřátelství v západních médiích vůči dnešnímu Rusku mnohem větší, než tomu bylo v dobách SSSR. Něco takového je jen těžko představitelné ve vztahu k dnešní Číně, kterou řídí komunistická strana či dokonce i k Severní Koreji s její vládou jednoho muže. Ale v tomto případě je taková míra nepřátelství akceptována a podporována, a to vůči zemi s hospodářstvím třetí třídy. A možná tady je důvod.

Možná se nehodí častovat pouličnímu urážkami zemi, která je opravdovým geopolitickým konkurentem a má dost moci na to, abyste svého chováni litovali.  To byl případ SSSR včera a je to případ Číny dnes.

Až potom co se Rusko stalo kapitalistickou zemí a nedokázalo se zařadit mezi silné světové ekonomiky, vystřídalo dřívější respekt opovržení. Když se Rusko vzdalo komunistické etiky, stalo se obětí západního mediálního chuligánství, které dnes reprezentuje nechutná satira na stránkách New York Times.

Západní nenávist k Putinovi nevysvětluje podle názoru politologa ani Krym, ani Donbas a ani případy otrav celkem 4 lidí ve Velké Británii. Dá se vysvětlit jedině tím, že Rusko úspěšně oponuje americké mašinérii na světovou nadvládu.

Kdyby Rusko bylo ještě komunistickým sovětským státem, nenávist by byla doplněna respektem.  Jenže kapitalistické Rusko se slabou ekonomikou a obchodem může budit jen nenávist a opovržení. A to způsobuje ještě jedovatější rusofrenii, uzavírá Molčanov.


Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.