Setkání ministrů financí G20 v Argentině se odehrává ve stínu celních sporů

Průlom se nečeká. Na obzoru jsou mračna obchodní války a snad i globální hospodářské krize.

V Buenos Aires se scházejí ministři financí zemí G20, píše článek korespondenta ARD Matthiase Eberta. Jejich jednání je ale ve stínu rostoucích obchodních konfliktů. Německý ministr financí Olaf Scholz v žádný průlom nevěří, spíše nabádá k vlastní iniciativě Evropanů.

Německý ministr financí se domnívá, že tento summit G20 je jiný. Setkávají se ministři financí ze zemí G20 a také zástupci MMF. Obvyklá témata se týkají posílení mezinárodního finančního pořádku i regulace bankovního sektoru. Ale všechna tato důležitá témata jsou zastíněna globálním obchodním sporem, který by dokonce mohl přerůst v obchodní válku.

Americký prezident Donald Trump nadále tweetuje a cla má stále na mušce. Především směrem k Číně. Nedávno pro interview CNBC uvedl, že „půjde až na 500“, čímž myslel, že by uvalil cla na veškerý objem dovozů z Číny ve výši 505,5 mld. dolarů. Takovýmto krokem by utrpěly celé globální výrobní řetězce, nemluvě o amerických firmách, které v Číně působí.

Scholz patří k těm, kteří Trumpa před podobnými kroky varují. Ministr financí USA Steven Mnuchin si tedy od všech účastníků summitu vyposlechne to stejné: vysokými cly poškozujete samy sebe. Bezesporu se v rámci summitu odehrají i neformální rozhovory mezi USA a Čínou. Jako pokus, jak dostat do sporu opět diplomacii, místo zběsilého tweetování prezidenta USA.

Ale průlom se spíš očekávat nedá. Christine Lagardeová, šéfka MMF, varuje, že „mraky na horizontu jsou stále tmavší.“. Ani ministr Scholz nemá žádná velká očekávání. Domnívá se, že Evropané se sami musejí chopit iniciativy. EU se musí postarat o to, aby se svět nedostal do spirály ochranných cel.

EU to ukázala, píše dále Ebert. Například nyní byla uzavřena dohoda s Japonskem. A také probíhají jednání s Jižním Amerikou, což znamená i s hostitelem G20, s Argentinou. EU chce mít podobnou dohodu jako s Japonskem i se zeměmi Mercosuru, tj. s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí. A tím vyslat i signál do USA, že EU se nebude na globální obchodní spor jen tak nečinně dívat.

EU chce do zemí Jižní Ameriky vyvážet hlavně průmyslové zboží. Především automobilový průmysl by si tak zahojil ztráty, které očekává v souvislosti s obchodní válkou s USA. A naopak, agrární velmoci jako Brazílie a Argentina chtějí mít se svými potravinami lepší přístup na vnitřní trh EU. Exporty brazilského masa a argentinské sóji jsou to, v co doufají jihoameričtí vyjednavači.

Ale takovéto dohody se nelíbí ani ekologickým organizacím, ale ani lidskoprávním svazům. I proto, že v Jižní Americe platí hodně jiné standardy, třeba v oblasti ochrany spotřebitele. Používají se masivně pesticidy, ani genově upravené osivo není žádná výjimka. Už nyní mají tento postup špatné dopady na obyvatelstvo i půdu. A brazilský Kongres dokonce uvažuje o ještě mírnější regulaci použití pesticidů. Agrární lobby je v Brazílii velice mocná a ovládá velké části brazilského Kongresu.

Pro Evropu je to tanec mezi vejci. Na jedné straně vůle k volnému obchodu a také jasné ohrazení se vůči Trumpově protekcionistické politice, na straně druhé ohledy na evropské standardy u ekologie a ochrany spotřebitele.

Obchodní válka změní hodně věcí, možné je vše, i globální hospodářská krize, uzavírá Ebertův článek.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.