Přílišný turismus je narůstající problém. Ničí prostředí měst, přírodu a místní kulturu

Nával turistů, který nerespektuje omezení navštěvovaných míst, ničí jedinečnost destinací a negativně ovlivňuje životy místních obyvatel, se stává stále větším problémem. 

Letní dovolené jsou v plném proudu a spolu s nimi i protesty proti přílišném turismu v řadě evropských měst. Přílišný turismus není ale nový problém, napsali pro The Conversation odbornicí na turismus Claudio Milano, Joseph M. Cheer a Marina Novelli.

Jedním z center protestů proti turismu je Barcelona, kde narostly obavy z přílišného turismu a nárůstu návštěvníků v době dovolených. V Barceloně přespalo podle statistik v roce 2017 30 milionů lidí, zatímco region má asi 1 milion 625 tisíc obyvatel.

Protesty a sociální hnutí tohoto druhu rostou po celé jižní Evropě. Vznikla řada organizací jako například Sdružení sousedů pro udržitelný turismus a Síť jihoevropských měst proti turismu.

Mnoho turistů chce žít „jako místní“ a dostat autentické zážitky během své návštěvy. Na druhou stranu mnoho místních obyvatel vnímá, že jedinečnost míst, kde žijí, mizí pod nánosem suvenýrových obchodů, davů turistů, turistických autobusů a přecpaných barů. Vedle toho turismem trpí i místní infrastruktura a vybavení.

Jedná se o globální problém. V některých destinacích má přílišný turismus už negativní proporce: patří sem Palma de Mallorca, Paříž, Dubrovník, Kjóto, Berlín, Bali a Reykjavík. Nedávno musely úřady v Thajsku reagovat na ekologické dopady turismu v oblasti Maya.

Negativní dopady turismu

Co je ale vlastně přílišný turismus (overtourism)? Podle definice, kterou článek autorů nabízí, se jedná o situace, ve kterých narůstající velké počty návštěvníků vedou k negativním důsledkům pro životní styly, přístup k vybavení i pro obecné životní blaho místních obyvatel. Přílišný turismus poškozuje krajinu, pláže, zatěžuje infrastrukturu, vylučuje domácí z trhu s nemovitostmi.  Jde o velmi složitý problém, který je často zjednodušován.

Přílišný turismus má řadu dopadů. Například turistický průmysl v oblasti námořních zábavních plaveb přináší jen málo místním komunitám, ale vytváří zato fyzické i vizuální znečištění. Místní také nesou náklady na turismus. Města se proměňují, aby obsloužila turisty, vznikají globální řetězce cestování. Rostou také ceny nemovitostí a spekulace s nimi, rostou životní náklady místních komunit. Například model AirBnB vede k tomu, že místní rezidenti si nemohou dovolit bydlení a často jsou vytlačeni pryč.

V Amsterdamu už volají po přímé akci, která by učinila konec krátkodobým pronájmům a odvedla turisty ze zábavních lodí pryč z města. AirBnB se snaží problém, ze kterého jsou viněni, že ho vytváří, vyřešit.

Hlavní destinace nejsou vybaveny na to, aby si s přílišným turismem poradily. A to je problém. Italský sociolog Marco D’Eramo ukázal, že v roce 1950 tu bylo jen 15 destinací, kam směřovalo 98 % turistů. V roce 2007 se toto číslo snížilo na 57 %, což znamená rozšíření globálního turismu za předěly těchto etablovaných míst.

V řadě míst vyrostl na turisty orientovaný byznys – bary, obchody se suvenýry, kluby a podobně. Místní obchody vymizely a s nimi i autentické prostředí míst. Navíc je normou hlučné chování turistů.

Jistě, že turismus přináší pracovní místa, investice a ekonomický prospěch pro tato místa. Jenže přílišný turismus se objevuje v momentě, kdy turistický nárůst odmítá vidět, že tu jsou omezení.  Místní vlády a úřady byly doposud bezmocné.  To ovšem může nakonec vést k fobii z turistů, což je směs odmítnutí, nedůvěry a pohrdání turisty.

Co s tím?

Vyřešit problém přílišného turismu by mělo být prioritou, ale namísto toho se jen vrší protesty a neudržitelné hordy turistů pokračují v zaplavování měst, pláží a přírodních krás. Zdá se, že snahy o to organizovat vlny turistů jsou nevítaným úkolem. I když některá města už přijala drastické kroky vůči přílišnému turismu – například zavedením nových daní, pokut anebo se zaměřila na lákání menšího počtu bohatších turistů s menším dopadem (a ne velkých skupin). Jenže tohle je rizikové: protože náhlý a velký propad návštěv má ekonomické dopady pro ty, kdo jsou na nich závislí.

Přílišný turismus je společnou odpovědností, míní autoři dále. Je nutné postavit na první místo blaho a potřeby místních obyvatel, což je úkol městských úřadů. Ohled se musí brát na reálná omezení daných destinací. Samotný řetězec globálního turismu, který by měl brát ohled na místní prospěch v rovnováze s turistickou zkušeností, kterou prodává. Svoji roli mají i turisté, kteří by měli dělat citlivá rozhodnutí a chovat se citlivě vůči místům, která navštíví. Svoji roli by mělo mít plánování, výzkum a dialog mezi městskými úřady, turistickým průmyslem, občanskou společností a místními občany.

Přílišný turismus je příznakem současné doby nevídané hojnosti a hypermobility pozdního kapitalismu. Podle autorů je nutné nově promyslet to, jak mají města i nadále rozvíjet práva svých obyvatel.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.