BRICS a Turecko. Sblížení se nekoná

Turecko naopak brzy dostane významnou roli v rámci NATO jako protiváha narůstajícímu vlivu Ruska v Černém moři a na Kavkazu.

Turecko bylo pozváno na letošní summit skupiny BRICS v rámci iniciativy s názvem BRICS+ a v souvislosti s tím, že Turecko je předsedou Organizace islámské spolupráce, napsal analytik Ferit Temur pro ruský diskuzní klub Valdaj.

To je také jednou příčin, proč se nedalo očekávat, že by Turecko a BRICS navázaly opravdu těsnější spolupráci. Možnosti členství Turecka ve skupině je také nutné realisticky zvažovat a brát ohled na plusy a mínusy pro obě strany.

BRICS, připomíná článek autora, se snaží o nalezení mezinárodního konsensu pro vytvoření nezápadního systému moci, který by dal globálním procesům alternativní směr. Jde mu vědomě o vznik nového multipolárního pořádku. A to znamená, že seskupení směřuje proti moci USA a současnému pořádku.

Veřejné mínění v Turecko vidí v posledních letech „unipolaritu“ USA jako hlavní příčinu hlubokého sporu mezi Washingtonem a Ankarou a míní také, že právě multipolární pořádek by lépe sloužil tureckým zájmům. Jenže navzdory tomu se dá těžko čekat, že by se kvůli tomu Ankara zcela rozešla se svým hlavním spojencem v NATO. To platí aspoň v krátkodobé perspektivě.

Navíc se počítá s tím, že Turecko brzy dostane v rámci NATO významnou roli. A právě NATO je základním nástrojem dnešního světového pořídku v geopolitickém boji proti Rusku. Zdá se, že Ankara bude ochotna se stát vyrovnávacím aktérem vůči stále silnější roli Ruska v oblasti Černého moře a Kavkazského regionu.

Vedle toho jsou zde vlastní spory mezi BRICSem a Tureckem, jako jsou například třenice mezi Tureckem a Čínou o dvoustranném obchodu, dále indo-pákistánský konflikt a zvláštní vztahy mezi Tureckem a Pákistánem či slabá úroveň kultury strategické spolupráce mezi BRICSem a Tureckem.

Ovšem jsou zde i problémy, kde mají obě strany společné zájmy. Sem patří:

  • Kritika OSN za to, že nedokáže řešit světové problémy a volání po reformě OSN
  • Nutnost alternativních finančních institucí jako protiváha MMF a Světové banky pod kontrolou USA
  • Tendence využívat vlastní měny k vzájemné obchodní výměně
  • Nespokojenost se západními ratingovými agenturami

Nicméně ani jedna strana doposud neučinila oficiální pokus o vstup Turecka do struktury BRICSu . K tomu je nutné dodat, že samo členství ve skupině je právně nejasné, protože nejde o registrovanou mezinárodní organizaci při OSN. Nejedná se o standardní mezinárodní organizaci, a tak zde ani není přesný program pro vstup jiných zemí do seskupení. BRICS totiž spíše připomíná mezinárodní solidární politicko-ekonomickou platformu.

Jak autor nakonec shrnuje, v dnešních podmínkách není reálné očekávat od Turecka, že se bude orientovat zahraničněpoliticky na BRICS, a to proto, že je to země, která byla během posledních dvou století pod hlubokým, politickým, ekonomickým a kulturním vlivem Západu.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – Oficiální stránky prezidenta Ruské federace (http://www.kremlin.ru/events/president/news/58116/photos/54806)

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.