Sankce nedonutí jiné země vzdát se svých hlavních zájmů

Přílišné užívání sankcí je spojené s několika riziky, i když dobře nastavené a dobře využité sankce fungují.

Není tajemstvím, proč Spojené státy používají sankce, napsal Ian Bremmer pro The Times (vydání 20/08/2018). Když se sankce nastaví inteligentně a používají efektivně, dokáží donutit země, aby udělaly kroky, které by jinak bez války neudělaly. Mohou donutit menší země jako je Írán a Severní Korea k tomu, aby přestaly podporovat teroristy nebo začaly vyjednávat. Pomáhají zvednout cenu jednání, které není vítáno, jako v případě Ruska, i když chování rychle změnit nedokáží. Sankce také pomáhají politikům vypadat tvrdě, zatímco uvolní tlak v případě rizikových nebo příliš drahých strategií.

Sankce proti Íránu pomohly prezidentu Obamovi a evropským lídrům dotlačit Teherán k jaderné dohodě. Nyní prezident Trump může využít nových sankcí k dalšímu tlaku, když stejnou dohodu opustil. První sankce a příslib, že další budou následovat, vytvoří v Teheránu nervozitu. V Íránu už byly protesty a očekává se, že íránská ekonomika příští rok tvrdě propadne.

Argumenty proti?

Jenže je tu dost argumentů proti sankcím. USA jsou stále nejsilnější supervelmoc, ale vedle nich je dost zemí, které jsou silné, mají výdrž a sebedůvěru vydržet americký tlak. Evropské společnosti neochotně uposlechnou zákaz obchodování s Íránem, ale Čína a Rusko nejspíš ne.

Sankce proti zemi jako je Rusko, jsou velmi omezené, protože posilují závislost ruské veřejnosti, představitelů a oligarchů, kterých se týkají, na státě. To posiluje autoritu Vladimíra Putina a ne naopak. Vlády pod sankcemi pak mohou ekonomické a další problémy shodit na USA a jejich sankce.

Navíc, píše Bremmer, sankce nemohou donutit jiné země, aby se vzdaly toho, co považují za své hlavní národní zájmy. Zavedení sankcí proti Rusku kvůli Krymu může pomoci zastavit další agresi Ruska, ale nedonutí ho zcela opustit Ukrajinu. Podobně v případě Íránu nelze očekávat, že Teherán zcela přestane podporovat skupiny Hamás a Hizballáh. Írán bude spíš čekat na to, kdy Trump nebude prezidentem. Bremmer připomíná dále, že sankce mohou mít negativní dopady doma, když poškodí domácí zájmy v rámci odplaty druhé strany. Když budou Spojené státy využívat svojí ekonomické síly tímto způsobem, jiné země si dvakrát rozmyslí s nimi obchodovat. Podobně je to s využitím dolaru a jeho postavení.

Konečně Bremmer připomíná, že i obchodní války a ekonomické války se vyhrávají s pomocí spojenců. V daný moment se Trump pustil do boje s Čínou, EU, Kanadou a Mexikem a také cílí na Rusko, Severní Koreu, Venezuelu a Írán se sankcemi, 1. srpna zahájil Washington sankce proti Turecku. Bojovat najednou proti všem může být kontraproduktivní, varuje Bremmer. Sankce vyžadují spolupráci a koordinaci.

Trump nedávno tweetoval v souvislosti se sankcemi proti Íránu: „Požaduji SVĚTOVÝ MÍR.“ Poslední sankce proti Íránu budou znamenat nový tlak na Teherán, ale očekávat od nich univerzální harmonii nejspíš nepředstavuje realistický cíl.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.