Nad světovou ekonomikou přebírá vládu „pevná ruka“

Ve skupině G20 začínají přebírat vládu populisté a autoritáři. Podle propočtů Bloombergu dnes populisté kontrolují 41 % výstupu G20. Na autoritáře připadá 24 %.

Skupina dvaceti největších ekonomik světa G20 začínají dominovat vlády populistů a autoritářů, píše článek agentury Bloomberg.

Francis Fukuyama napsal svůj „Konec historie“ se závěrem, že západní liberální demokracie je vrcholnou formou vlády. Jenže takhle to jaksi nedopadlo, historie se poněkud vrátila.

Vezměme G20, strany establishmentu v podpoře voličů klesají, proti nim stojí populisté. Tyto populistické strany se vyznačují obranou obyčejného člověka proti zkorumpovaným elitám, váží si národní jednoty proti kosmopolitní inkluzi, nabízejí jednoduchá řešení oproti komplikované politické debatě, tak je definuje tento politický proud Bloomberg. Trump je jasným příkladem, dalším je Itálie – jak Hnutí Pěti hvězd, tak i Liga, které spolu vládnou. Populisté, píše dále článek, nyní ovládají většinu zemí G20.

Článek rozdělil země G20 (a přiřadil k nim Španělsko) do čtyř kategorií: establishmentová demokracie, populistická, slabá a autoritářský režim, plus k tomu přiřadil podíl země na HDP z G20 jako celku.

Z analýzy se ukazuje (obrázky najde čtenář pod originálním odkazem), že populistické vlády v roce 2016 vyskočily. Což je dáno USA, nejsilnější ekonomika se přesunula do této kategorie. Pak je tu vzestup Číny, takže vliv autoritářského režimu se silnou centrální moci. To je veliký posun ve fungování světové ekonomiky. Zatím to nemá vliv na růst a finanční stabilitu, ale to platí jen zatím.

Bloomberg se domnívá, že je důležité se podívat na vazbu mezi vládnutím a růstem.

Takže sečtený výstup zemí G20 + Španělska je asi 64 bilionů dolarů, populistické vlády dnes kontrolují 41 %. Před krizí to byly jen 4 %. Mainstreamové politické strany, které zabíraly tradičně střed politického spektra, se z dominantních staly menšinou. Už kontrolují jen třetinu výstupu zemí G20, v roce 2007 to bylo 83 %.

Autoritářské režimy jsou také přítomny – je to Čína, Rusko, Saúdská Arábie a Turecko. Tato kategorie kontroluje 24 % výstupu G20 a sama Čína má 19 %, ještě před deseti lety to bylo jen 8 %.

Ať už je metodika počítání populistů jakákoliv, je jasné, že mainstream ztrácí vliv. Mainstreamové strany i ekonomové, nabádá dále Bloomberg, by měli být pokorní – jejich neschopnost zvládnout globalizaci vytvořila podmínky pro nárůst populismu.

Tradiční ekonomická logika hraje ve velkých ekonomických rozhodnutích menší roli. „Bude tedy nárůst populismu a autoritářství znamenat také problémy pro ekonomický růst?“ ptají se dále autoři článku. Nechme ale stranou špatnou politiku během ekonomického cyklu, kam patří snahy povzbudit růst kvůli krátkodobého zisku, což dělá jak mainstream, tak i populisté.

Jsou to jiné politiky, které poškozují potenciál růstu. Třeba Brexit je dobrý příklad – tím se míní nápad, aby Velká Británie opustila největší obchodní blok a snížila si tak přístup na trhy.

Druhá kategorie jsou politiky, které ohrožují instituce. To zahrnuje samozřejmě Trumpovu politiku (viz komuniké G7 a Trumpovo stažení podpisu), nebo skutečnost, že turecký prezident Erdogan jmenoval svého zetě na klíčovou ekonomickou funkci.

Turecko a Itálie si zahrávají s krizí, Velké Británii se nedaří dobře, ale i tak G20 jako celek vzrostla nejvíce od roku 2011. Částečně mají populisté štěstí, sice žijí z ekonomické nespokojenosti, ale zdědili konjunkturu. Procyklické politiky, jako americké daňové škrty, dávají růstu další motor. Pomáhá i pro-podnikatelské prostředí v USA, Číně i Indii. Ale možná je za tím, že růst trvá, něco víc, než jen štěstí a ekonomický stimul. Některé prvky vládnutí asi budou pro růst důležitější než jiné.

Světová banka má sadu indikátorů vládnutí, jako je zodpovědnost, politická stabilita, absence násilí, efektivita vlády, kvalita regulace, vláda práva a kontrola korupce. Ukazuje se, že kvalitní regulace a efektivita vládnutí koreluje spíš s růstem než s demokratickými hodnotami. Například s tím, jak moc mohou občané participovat na vládnutí. Takže, demokratické standardy se zhoršují, ale kvalita regulace a efektivity zůstává relativně stabilní.

Budou noví vládci globálních velmocí schopni oddělit dlouhodobý růst od institucí? Bloomberg je skeptický, cyklus probíhá, důvěra padá. Návrat historie zatím neznamenal konec růstu, zatím…


Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.