Rozvíjející se ekonomiky jsou ohrožovány nestabilními kapitálovými toky

Krize v Turecku ukazuje, že je zde stále hodně rozvíjejících se ekonomik, které jsou závislé na kontinuálním přílivu zahraničního kapitálu.

Terry McKinley a Francis Cripps píší pro Institute for New Economic Thinking o hrozbě zahraničního zadlužení, od Turecka k Indonésii.

Turecká finanční krize neunikla titulkům, turecká lira silně oslabila vůči dolaru. Od roku 2003 země trpí velkými deficity běžného účtu, což znamená, že potřebuje neustálý příliv zahraničního kapitálu.

Pád liry nebyl ojedinělý, připojily se další měny, jihoafrický rand a argentinské peso. Není jasné, zda podobná rizika nejsou třeba před Indií.

Studie, kterou autoři předkládají, se zaobírá tématem nestability mezinárodních kapitálových toků, zejména portfoliových investic a kategorie ostatní investice. Přímé zahraniční investice jsou relativně stabilní a mají dlouhodobou povahu.

Devizové rezervy jsou drženy ve světových měnách jako je americký dolar právě proto, aby centrální banka mohla reagovat na odlivy portfoliových a ostatních investic (pozn. redakce: do portfoliových investic patří například akcie pod 10 % na základním jmění nebo dluhopisy).

Autoři docházejí ve svém výzkumu k závěru, že finanční investice jsou stále důležitější. V období 1990-2016 se export zboží a služeb zvýšil z 19 % světového produktu na 27 %, ale poslední roky klesá. Přímé zahraniční investice ovšem vzrostly masivně, z 2 % světového produktu na 56 % v roce 2016.

Ale pokud se sečtou právě portfoliové investice a ostatní, pak zaznamenaly ten největší nárůst, už v roce 1990 tvořily 50 % světového produktu, v roce 2016 to bylo 116 %. Těsně před finanční krizí v roce 2007 zaznamenaly ovšem nejvyšší hodnotu – 134 % světového produktu.

Hlavní rozvíjející se ekonomiky jako právě Turecko byli příjemci těchto finančních toků. (pozn. redakce: pod odkazem se čtenář může podívat na tabulku s daty dalších rozvíjejících se zemí v podobné kategorii jako Turecko). Autoři uvádějí, že turecká pozice je extrémní, jeho externí finanční závazky byly 243 % jeho celkových externích finančních aktiv, což by naznačovalo slabou pozici centrální banky.

Podobně na tom je Indie, Brazílie, Indonésie a Mexiko. Mnohem lepší poměr mezi zahraničními pasivy a aktivy měly Rusko a Čína, což podle autorů naznačuje jejich silnější finanční pozici.

Autoři se pokusili v rámci ekonometrického modelu odhadnout pro dalších pět let, jakou budou mít země čistou externí finanční pozici (tj. pasiva minus aktiva). Největší problémy očekávají u Brazílie, Indie, Jižní Afriky a Turecka.

Turecko je v obzvláště zlé situaci, ovšem u Indie může být situace ještě horší.

Rusko a Čína se mají držet na nízkých poměrech, relativně příznivě vypadá situace u Indonésie a Mexika.

Turecká krize ukazuje, že je zde stále hodně rozvíjejících se ekonomik, které jsou závislé na kontinuálním přílivu zahraničního kapitálu. Jenže velká narušení, jako asijská finanční krize či Velká recese, jsou důkazem, že takovéto investice jsou trvalým a vážným problémem pro rozvojové země.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.