Kryptoměny jsou k ničemu

Kryptoměny dnes nemají smysl, ale u blockchainu je třeba na hodnocení ještě počkat.

Staré rčení říká, že trhy jsou ovládány strachem či nenasytností, píše The Economist (vydání 01/09/2018).  V případě kryptoměn to byla nenasytnost, bitcoin se dostal z 900 dolarů v prosinci roku 2016 na 19 000 dolarů o rok později. Nyní vládne strach, cena bitcoinu spadla na asi 7 000 dolarů, i ceny dalších kryptoměn šly dolů, nikdo neví, co s nimi bude dál. U kryptoměn je téměř nemožné určit jejich hodnotu. Takhle to ovšem nemělo být, bitcoin začal svůj život jako anarchistický projekt online peněz, aby lidé mohli provádět transakce bez zlovolného zasahování vlád či bank.

Jenže deset let poté už nejsou pro tento účel využívány skoro vůbec. Uživatelé musejí zvládat komplikovaný software, jen málo obchodníků je akceptuje a ochrana je slabá, tvrdí The Economist, další kryptoměny jsou používány ještě méně než bitcoin.

Místo toho, protože chybí regulace, jsou kryptoměny používány ke spekulaci a někteří lidé na nich hodně zbohatli. Jenže to s nimi jde nahoru dolů a tenhle cyklus asi nebude poslední.

Pro ekonomy je měna prostředkem směny, uchovatelem hodnoty a zúčtovací jednotkou. Kryptoměny vzhledem ke své volatilitě nesplňují ani jedno z toho, přesto kvůli tomu nemusejí zmizet ze světa, i když regulátoři jsou znepokojeni častými podvody. Podle současné situace se dá soudit, že zůstanou jen velmi komplikovaným a nedůvěryhodným kasinem.

Ale co blockchain, tedy technologie, která je za kryptoměnami? Zastánci si myslí, že blockchain jako specifická technologie, která se obejde bez centrálního řízení, může usnadnit bankovní platby a posloužit i k řádnému zajištění vlastnických práv.

Jenže řada těch pozitivních rysů je zdůrazňována spekulanty, kteří doufají, že když se udělá kolem blockchainu humbuk, zvýší se i hodnota daných kryptoměn. Řada významných firem blockchainové projekty opouští, třeba platební síť SWIFT, protože náklady převyšují výhody.

Navzdory tomu nemusí být blockchain nesmyslný. V některých sférách, např. v mezinárodním obchodování, kde není potřeba mít centrální autoritu, může být užitečný. Jenže zázračným lékem proti nebezpečím velkých technologických projektů není – tradičně to je příliš velká komplexita, náklady a přehnaná očekávání.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.