Každý třetí německý volič má sklony k populismu

Tvrdí to nová německá studie, která také ukázala, že sociální politika představuje překlenovací téma i možnost pro politickou mobilizaci.

Podíl voličů nakloněných populismu vzrostl na 30,4 %, vyplývá to z tzv. barometru populismu. Skupina jednoznačně anti-populistických voličů klesla na 32,8 %, napsal deník Die Welt o výsledcích studie.

Tzv. barometr populismu vydává Vědecké centrum v Berlíně (WZB) a Bertelsmannova nadace. Platí, že čím má volič vyšší vzdělání a příjem, tím méně podléhá populistickým postojům. Největší posuny zaznamenali autoři u tzv. politického středu, na okrajích ke změnám téměř nedošlo.

Rostoucí populismus ve středu znamená rostoucí pravděpodobnost, že volič bude preferovat AfD. Pravicoví volí AfD, protože je pravicová, středoví voliči proto, že je populistická, tvrdí spoluautor studie Wolfgang Merkel. Populismus je trojský kůň AfD v politickém středu.

Autoři ale dále tvrdí, že dvě třetiny Němců nejsou populisticky naladěny, a 71 % uvedlo, že by AfD nikdy nevolilo. S úrovní odmítání je tedy AfD zhruba na stejné úrovni jako pravicová extremistická NPD. AfD také naráží na onen „skleněný strop“, který se ale v jejím případě nachází podstatně níže než u jiných stran.

Bylo dotazováno více než 3400 oprávněných voličů. Téma sociální spravedlnosti by podle výzkumu mohlo proti populismu zabrat.

Sociální politika, tvrdí studie, může být jak překlenovacím tématem, tak i šancí k mobilizaci. Etablované strany by touto problematikou mohly oslovit i voliče, kteří mají populistické sklony. Například téma „mnohem větších investic do sociálního bydlení“ vyvolalo souhlas u populistů i nepopulistů.

Wolfgang Merkel tvrdí, že právě sociální témata jsou hlavním přemosťovacím prvkem pro společnost, která se kulturně a sociálně stále víc štěpí. Pokud se etablované strany nebudou věnovat sociálním tématům, pak je převezmou populisté.

Autoři popisují populismus jako stav demokracie, ve kterém se rozlišuje mezi „pravým lidem“ a „zkorumpovanými elitami“, a zároveň je zdůrazněna idea všeobecné vůle národa a společenské homogenity.

Populismus může mít tvář anti-establishmentovou, proti-pluralistickou a hájící suverenitu lidu. Čím více se voliči shodují s těmito dimenzemi populismu, tím častěji jsou populisty.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.