Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové, kteří se zabývají klimatickou změnou

Cena byla udělena za úpravu západních růstových modelů tak, aby obsahovaly ekologická témata a sdílení prospěchu z technologie.

Američtí ekonomové William Nordhaus a Paul Romer, kteří jako první upravovali západní růstové modely tak, aby zahrnovaly i ekologická témata a sdílení prospěchu z technologie, získali Nobelovu cenu za ekonomii za rok 2018.

Společná cena opět přesunula zájem na rychle se posunující debatu o dopadech klimatické změny. Ekonomové byli oceněni za to, že se snaží odpovědět na základní otázky ohledně podpory dlouhodobé a udržitelné prosperity.

Romerova práce se týká především „endogenního růstu“, což je teorie, která říká, že investice do znalostí a lidského kapitálu jsou klíčové. Uvádí, že hodně lidí si myslí, že ochrana životního prostředí je tak nákladná a těžká, že to raději budou ignorovat.

Jeden z panelů OSN před udělením ceny uvedl, že společnost bude muset radikálně změnit způsob, jakým spotřebovává energie či cestuje, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování.

Americký prezident Trump naopak tvrdí, že klimatická změna je falešná zpráva a podle toho také jedná – stáhnul USA z Pařížské klimatické dohody.

William Nordhaus je profesorem ekonomie na Yale, byl prvním, kdo vytvořil kvantitativní model interakcí mezi ekonomikou a klimatem. Hlavním jeho výstupem shledává nutnost „ocenit uhlík“ tak, aby byla zadržena klimatická změna. Je potřeba, aby všichni ekonomičtí aktéři věděli, že za uhlíkové emise jednou „zaplatíme“ tu nejvyšší cenu.

Nobelova cena tak naznačuje odpověď na dvě zásadní otázky: jak se vypořádat s negativními dopady růstu na klima a jak zajistit, aby ekonomický růst zajistil prosperitu pro všechny.

Romer ukázal, jak ekonomické síly řídí ochotu firem inovovat, což znamená, že některé společnosti rostou mnohem rychleji než jiné. Když společnost rozumí tomu, jaké tržní podmínky vytvářejí podhoubí pro ziskové technologie, je pak možno podle toho vytvořit politiky k podpoře růstu. Romer také pracoval jako hlavní ekonom u Světové banky.

Jiný nositel Nobelovy ceny za ekonomii, Paul Krugman, ale nepatří k Romerovým obdivovatelům, v roce 2013 řekl k teorii endogenního růstu, že se příliš zaobírá vytvářením předpokladů, jak neměřitelné jevy ovlivňují jiné neměřitelné jevy.

Ilustrační obrázek: Autor – Berlin-George – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25598832

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.