Změna názvu Makedonie nic neřeší

S novým názvem se pojí falešná očekávání, například stabilita díky členství v NATO, i falešné představy o jednotě země, která je mnohonárodní.

Řecký odborník na geopolitiku Iohannis Kotoulas na stránkách Foreign Affairs varoval, že nové jméno pro Makedonii ani perspektiva členství v NATO ve skutečnosti nic podstatného nezmění. Letos v létě se Makedonie (známá pod zkratkou OSN jako FYROM, Former Yugoslav Republic of Macedonia) a Řecko dohodly na změně jména Makedonie – země ponese jméno „Republika Severní Makedonie“. Zastánci dohody tvrdí, že přídavné jméno „severní“ upřesňuje, že se jím nemyslí region v Řecku, který si na název „Makedonie“ činí nárok. Nicméně spory o identitu mezi oběma zeměmi tím neskončily. Po krachu makedonského referenda, kterého se nezúčastnilo dost občanů, se vede boj o to, zda se v parlamentu najde dost hlasů ke změně jména. Ani v Řecku situace nevypadá dobře. Zde se také čeká na ratifikaci dohody v parlamentu. Proti dohodě se vyslovilo 72 % Řeků. Obě vlády tak nemusejí hlasování o změně názvu přežít, míní autor.

Kotoulas kritizuje článek jiného autora, který Foreign Affairs už zveřejnily a který argumentoval, že obě vlády, makedonská i řecká, mají dohodu protlačit navzdory veřejnosti, protože bude zárukou stability. Umožní Makedonii vstup do NATO a také stanovuje, že pojem „makedonský“ může mít různý smysl v závislosti na době a místě. Ovšem Kotoulas vidí problém ve faktických nepřesnostech a falešných očekáváních.

Nepřesnosti se týkají jazyka – je pravda, že dnes je makedonština (slovanský jazyk nejbližští bulharštině, pozn.red.) vzdálená starověké makedonštině, podle autora je však nutné brát v úvahu spíše vztahy mezi starou makedonštinou a starou řečtinou. Jednalo se o její dialekt s tím, že stará Makedonie byla nezpochybnitelně řecká. Jako další problém vidí nepřesnou politickou geografii oblasti zvané Makedonie v době rozpadu Osmanské říše a vzniku Bulharska, Srbska a Řecka – pojem Makedonie vznikl až během 19. století pro oblast dnešní Makedonie (mimo Řecko), tvrdí dále autor. Jinak řečeno, dnešní Makedonie se do té doby nepřekrývala s regionem Makedonie v Řecku.

Ve skutečnosti, tvrdí autor, se oblasti v okolí Skopje začaly etnicky odlišovat jako „Makedonie“ díky jugoslavské politice po druhé světové válce. Cílem této politiky bylo oslabení vazeb na sousední Bulharsko. Znamená to, že myšlenka moderní Makedonie existující mimo hranice moderního Řecka je dítětem jugoslávské politiky a jejích strategických cílů.

Po roce 1991 tato moderní identita přežila svoje tvůrce. Makedonie vyhlásila samostatnost a přihlásila se k vlastní historické tradici jednotného makedonského národa. Dokonce se objevovaly názory, že jen s připojením severořeckých provincií bude „jednota“ Makedonie úplná. V makedonské ústavě se mluví o „osobách příslušejících k makedonskému lidu v sousedních zemích“, uvádí Kotoulas dále.

Pojem makedonského národa navíc vylučuje albánskou menšinu v Makedonii (v roce 2002 25,2 %). Počet Albánců se stále zvyšuje, zatímco debata o makedonském národě odmítá tuto realitu vnímat. Je tedy možné, že Makedonii v budoucnu čeká nějaká forma dělení podle etnických linií na slovanský a albánský prvek, například v podobě konfederace.

Podle autora by bylo pro Makedonii mnohem lepší definovat se jako mnohonárodní stát s neutrálním názvem, protože pojem „makedonský“ se vztahuje jenom ke slovansky mluvícím obyvatelům a dohoda mezi Makedonií a Řeckem tento prvek posiluje, občané země budou „makedonští občané/občané Severní Makedonie“.

Pozitivní hodnocení dohody o názvu země je často motivováno pragmaticky, očekává se, že nový název umožní vstup Makedonie do NATO. Jenže – představa, že by členství v NATO zázrakem vymazalo všechny spory Makedonie se sousedy, například s Albánií nebo s Bulharskem, je přehnaná. Turecko a Řecko jsou členy NATO od roku 1952 a napětí mezi oběma zeměmi to neodstranilo. V případě Makedonie to bude prostě znamenat, že NATO bude muset, v rámci vztahů mezi členskými státy, řešit jeden problém navíc. Členství v NATO pro vnitrozemskou Makedonii o velikosti státu New Jersey, píše dále autor, nic nezmění na rovnováze sil, ani nijak na jižním křídle neposílí NATO vůči Rusku.

Kotoulasovo doporučení pro realistickou politiku současné Makedonie je zlepšování vztahů s Řeckem jako nejvýznamnějším státem Balkánu, členem NATO a EU, a formování vztahů s EU, postavených na modelu vztahů Turecko-EU. V neposlední řadě by její politické elity měly osvobodit zemi od státem definované identity, která vznikla v době studené války.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.