Nová geopolitika? Rusko, Indie a Írán chystají konkurenta Suezskému průplavu

Všechny tři země se chystají projednat vznik nového dopravního koridoru Indie – Írán – Rusko – západní Evropa.

Rusko, Indie a Írán se chystají na to projednat vytvoření mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih, uvedly ruské noviny Gazeta. Diskutovat se bude zahájení projektu, který má být celkem 7,2 tisíc kilometrů dlouhý, a to už během listopadu. Koridor má podle informací íránské televize Press TV zahrnovat jak železniční, tak i vodní dopravu. Zboží tak bude dopravováno z Indie do íránského města Bandar-Abbas na břehu Perského zálivu a odsud na břehy Kaspického moře, a nakonec do ruské Astrachaně. Odtud zboží může pokračovat do Evropy.

Podle současných představ by se doprava v koridoru mohla týkat asi 20-30 milionů tun nákladu. Všechny tři strany přitom doufají v to, že by se tento koridor mohl stát alternativou Suezskému průplavu, který je zatím nejkratší cestou z Asie do Evropy. Došlo by k ušetření času, ale také ke snížení ceny dopravy v rozsahu mezi 30-40 %. Díky vodní cestě by také došlo k tomu, že by se nemusela v některých případech obeplouvat Afrika.

Plánovaný koridor Sever-Jih a Suezský průplav (modře), zdroj: mapy.cz

Poplatky za použití Suezu jsou významnou položkou pro rozpočet Egypta, která je srovnatelná s příjmy z turismu, uvádí dále článek. Roční příjmy sahají k 13,2 miliardám dolarů. Kanál se začal stavět v roce 1859 a jeho existence radikálně ovlivnila světový obchod. V roce 2015 byl Suezský kanál rozšířen, a to celkem dvojnásobně tak, aby na něm mohla probíhat doprava ve dvou směrech.

Pro Rusko není plánovaný koridor ve spolupráci s Indii a s Íránem jedinou snahou o to umenšit význam Suezského průplavu. Společně s Čínou Moskva doufá v otevření a využití Severní mořské cesty, vedoucí přes rozmrzající Severní ledový oceán.

I tady by se ušetřil čas. Cesta přes Suezský kanál z Jižní Koreje do Německa trvá dnes 34 dní, po severní cestě by to bylo jen 23 dní. Znamenalo by to úsporu nejen času, ale také energii.  Ruská alternativa je nejkratší cestou mezi západní Evropou, Ruskem, Dálným východem a jihovýchodní Asii. Trasa z japonské Jokohamy do ruského Murmansku je dlouhá 5770 mil, zatímco přes Suez dělá cekem 12 840 mil. Ruská vláda počítá s nárůstem obratu zboží přes Severní mořskou cestu k 80 milionům tun v roce 2030. V roce 2017 zde bylo přepraveno 194 tisíc tun nákladu.

V případě Severní mořské cesty je nejaktivnějším partnerem Ruska právě Čína. Nicméně v současnosti je podíl Severní mořské cesty ve světové námořní dopravě velmi malý.  Suezský kanál má ale stále silnější konkurenty. Příkladem je Panamský průplav, který po svém rozšíření, může představovat velkého konkurenta Egyptu. Odborníci odhadují, že k roku 2020 sem může být přeorientováno až 10 % kontejnerové dopravy mezi východní Asii a USA.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.