Bude příčinou další recese korporátní dluh?

Je vysoký korporátní dluh zdrojem rizika a přivede světovou ekonomiku do nové recese?

Nir Kaissar a Noah Smith pro Bloomberg vedli diskuzi ohledně vysokého zadlužení amerických firem. I kdyby snad tento stav nevedl k pádu, investoři stále víc platí za obligace.

Americká recese přijde, píší autoři. Otázka je, kdy a co ji spustí. Hlavní obavy vzbuzuje dluh firem.

Smith říká, že většina lidí se orientuje podle dluhu nefinančních firem, který dnes je, v poměru k ekonomice, na rekordní úrovni. Hodně firem má takovou páku (poměr cizích zdrojů k vlastním), že by už dávno měly mít rating na „junk“ (tj. mimo investiční stupeň), kdyby ovšem ratingové agentury nebyly poněkud shovívavé (že to zní povědomě?). Stále více analytiků si myslí, že dluh, který má investiční stupeň a měl by tedy být spolehlivý, ve skutečnosti spolehlivý není. Úvěrové spready (tedy rozdíl ve výnosech mezi riskantním a bezpečným dluhopisem, pozn. red.) klesly na úroveň, která je předehrou recese, takže FED chce dál zvyšovat úrokové sazby.

Kaissar tvrdí, že většinu firem to neznepokojuje. Podle něj ty hlavní firmy mají poměr dluhu k základnímu jmění kolem 113 %, což je podstatně méně než průměr 163 % v 90. letech. Čísla podle něj neukazují, že by firmy nebyly schopné své dluhy splatit, stále mají prostor na to, aby zvládly vyšší úrokové sazby.

Smith nesouhlasí. Míní, že hlavním měřítkem je poměr k ekonomickému výkonu a že dluh nefinančních korporací je rekordní. Prozatím, dokud jsou zisky vysoké a sazby nízké, firmy dobře obsluhují svůj dluh – prozatím. Když ale půjdou sazby nahoru, obsluha bude problém. A v recesi začnou tržby padat. Pak by šly dolů i sazby, ale kam? Není tam prostor, na nulu narazí FED velice rychle. I kdyby znovu šel na nějaké kvantitativní uvolňování, i tady jsou sazby rekordně nízko, kam půjde níže? Nejde ale přeci jen o objem dluhu, jde i o jeho kvalitu. Podíl rizikových dluhopisů je dobrým indikátorem blížící se recese. Je to analogie krize podřadných hypoték. Ano, indikátory recese signalizují recesi i dva roky předem. Zatím není čas panikařit, ale když se to nechá dojít dál, bude veliký problém.

Kaissar opakuje, že vidí čísla spíše pozitivně, např. v kategorii výdělku na akcii. Opakování finanční krize neočekává. I kdyby tržby spadly na polovinu, ty největší korporace v USA pořád budou zvládat obsluhovat svůj dluh. Tvrdí také, že časová řada, kterou používá Smith, začíná v roce 1926, od té doby bylo 15 recesí – a jako vzorek je mu to málo, natvrdo říká: nikdo zatím neobjevil spolehlivý způsob, jak předpovědět recesi.

Smith souhlasí s tím, že předpovídat recesi je těžké. Místo toho ale uděláme co, strčíme hlavu do písku? A nebudeme se obávat rizik? Stále se vrací k tématu dluhu a trvá na tom, že nejen data z USA, ale i z dalších zemí ukazují, že právě nálada na dluhovém trhu ukazuje na blížící se recesi. Varujícím znamením jsou úvěrové spready, které indikují zvýšené riziko a vznik recese do dvou let. Když rizikoví dlužníci nemají rizikovou prémii, znamená to, že standardy půjčování ochabují, před čímž přesně varoval Hyman Minsky (ekonom, 1919-1063, odborně se věnoval krizím, pozn. red.). Takže tu máme situaci, kdy riziko není u korporátních dlužníků bráno dost vážně a roste tedy rizikový dluh. Je potřeba mít obavy teď, a ne čekat, až bude pozdě.

Kaissar říká, že je jistě možné vyhlížet budoucí rizika, ale nelze pro ně nezanedbávat ta současná. V případě korporátních dluhopisů vidí momentálně jiný problém – investoři za ně platí moc. Očividně se jde za vysokou kvalitou. Spread mezi dluhopisem Aaa dle Moody´s a desetiletým vládním dluhopisem měl v roce 1990 průměr 1,4 procentního bodu, dnes je to jen jedno procento.

Dá se očekávat, že při další recesi vzroste počet defaultů (bankrotů), porostou úvěrové spready a investoři budou tratit. Takže místo debaty o tom, co signalizuje recesi, bychom měli udělat následující, apeluje Kaissar: investoři by si měli ohlídat korporátní dluhopisy tak, aby spready skutečně kompenzovaly riziko. To sníží rizika recese.

Levný dluh je prostě zatím pro firmy skvělý, pokud si ho ovšem nevezmou moc. Poslední finanční krize udělala z půjčování strašáka.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.