Předpověděl finanční krach v roce 2008, nyní je situace v ekonomice ještě horší

Výzkumník a finanční matematik Nassim Taleb už v roce 2007 varoval před finanční krizí. Jeho hodnocení křehké situace se od té doby nezměnilo. Naopak, zhoršilo se.

V roce 2007 vyšla kniha Nassima Taleba Černá labuť o událostech, které se stávají jen velmi vzácně. Ekonom, manažer hedgeových fondů a nyní profesor řízení rizik popsal, jak se finanční odvětví proti tak extrémním rizikům chrání příliš málo.

Trefil se tím do černého: o rok později finanční krize přinesla přesně takovou událost – černou labuť, která přináší globální finanční systém na pokraj kolapsu. Dnes, po deseti letech, se mnozí ptají, jestli se taková věc může stát znovu (pozn. red.: pro zajímavost infografika z roku 2011 pěkně ukazuje „propletenec“ států a zadlužení).

Centrální banky svojí politikou extrémně nízkých úrokových sazeb a nákupem dluhopisů po finanční krizi skutečně zachránily svět před nejhorším.

Umožnily tak ekonomické oživení v uplynulých deseti letech, i když, jak mnozí říkají, uskutečnily tím největší ekonomický experiment všech dob.

Aby se dalo určit, zda hrozí aktuálně nějaké nebezpečí, používají experti z DWS tzv. „indikátor stresu“ Federální rezervní banky St. Louis, který se skládá z 18 položek určených ke zjištění stresu ve finančním systému.

To fungovalo dobře v létě 2007, jak poznamenává DWS. Dvanáct měsíců před zhroucením investiční banky Lehman Brothers indikátor spustil alarm a zaznamenal výrazný nárůst. V současné době je však tento indikátor jasně zelený. Jinými slovy: v současné době neexistuje nebezpečí z prodlení.

Odborníci však poukazují na riziko: právě to by mohlo způsobit, že se někteří aktéři vrátí ke starým vzorcům chování. Zvýšení dluhu v podnikovém sektoru USA by podle nich toho mohlo být příznakem. Stávající klid nepotrvá věčně, konstatují odborníci.

Nassim Taleb je přesvědčen, že nejsme v žádném případě za vodou, jak zdůrazňuje v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Podle Institutu mezinárodních financí (IIF) byl světový dluh v prvním čtvrtletí roku 2018 kolem 247 bilionů dolarů – asi 318 % světového HDP, neboli více než trojnásobek světové roční ekonomické produkce. Pro srovnání, v roce 2007 byl globální dluh odhadnut na pouhých 112 bilionů dolarů. V roce 2002 to bylo jen 67 bilionů dolarů.

Přestože se tento dluh nesoustředí v konkrétním sektoru, jako je trh s nemovitostmi, podle Taleba došlo k výraznému zvýšení celkového úvěrového rizika. Vlády si myslí, že se mohou zadlužovat zdarma.

Jen samotné USA nashromáždily od krize další dluhy ve výši 10 bilionů dolarů. K tomu patří skryté závazky vyplývající například ze systémů sociálního zabezpečení nebo v případě nouze záchrana firem či vydaných studentských půjček.

Je to vývoj, který je podle jeho názoru všechno možné, jen ne zdravý. Toto podpořily centrální banky s jejich velmi expanzivní měnovou politikou. Takže bylo snadné převést dluhy ze soukromého sektoru do veřejného – prakticky při nulových úrokových sazbách. Ale teď existuje riziko návratu k běžné úrokové sazbě.

Díky tomu masivně rostou náklady na dluh. A Taleb vysvětluje, že někdo bude muset za dluhové orgie zaplatit. V tomto směru fungovala měnová politika v posledních letech jako anestetikum pro velmi nemocného pacienta: pokud jeho účinek pomine, všechno bude mnohem horší.

Jeho největší obavou je, že by tentokrát mohla být zasažena velká ekonomika. V minulosti takové dluhové krize zasáhly zejména rozvíjející se trhy. To je ale teď jiné: vyspělá země, jako je Itálie, má již třetí nejvyšší poměr dluhu v rozvinutém světě a vláda tam nyní chce nahromadit ještě větší dluhy.

Nebo dokonce i samotné USA. Taleb se ptá, co stane, když nebude nikdo dále připraven k nákupu amerických státních dluhopisů? Jak konstatuje, svět je vůči globální dluhové krizi mnohem zranitelnější než kdy jindy, protože centrální banky problém jejich politikami nevyřešily, ale urychlily jej.

Podle jeho názoru dojde k zúčtování, když nastane nevyhnutelný zvrat. Nikdo neví, kdy k tomu dojde. Ale Taleb si je jist, že nakonec přijde nová finanční krize a že bude násilnější, než v roce 2008.

Nicméně v některých oblastech už vidí první známky krize. Například v segmentu luxusních nemovitostí, který vykazuje známky slabosti na celém světě. V dalším kroku bude nakažen zbytek trhu s nemovitostmi, následován burzou cenných papírů.

Pozn.: kniha Černá labuť vyšla v češtině v roce 2011. Nassim Nicholas Taleb jako jeden z mála odborníků, kteří nástup krize předvídali – věří, že příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události je především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry ve statistiky a prognostiky, přehnaného kategorizování, hledání „logiky“ vývoje či soustřeďování se na specifika tam, kde bychom měli přemýšlet spíše v obecných kontextech. Jeho kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve svém žánru, deníkem Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.