USA žárlí na čínské investice v Latinské Americe

Méně vyhrožování a rozdělování a více konstruktivního angažmá by americké politice v regionu prospělo.

V posledních dnech bylo možné sledovat nezvyklou změnu postoje USA k Číně, míní Benjamin Creuzfeldt pro The Hill. Tento postoj přešel nyní konfrontace ve skoro všech ohledech, nejen v obchodě. Na začátku to byla Národní obranná strategie, kde Čína figuruje jako hrozba americkým zájmům, a nyní to byl projev viceprezidenta Mika Pence, který definoval novou čínskou politiku USA.

Tato změna otevřela také brány všemožné kritice Číny, na které se podílejí analytici i žurnalisté. Všichni nyní tvrdí, že věděli od počátku, že Čína představuje neférového soutěžícího. Prostě kritizoval Čínu se stalo novou normou, i když to vypadá spíš tak, že „zloděj křičí, chyťte zloděje“.

Skutečnost je mnohem jednodušší. Bohatství Číny a její velikost ji dostávají do pozice, kdy si může dělat nové přátele a Washingtonu to vadí.  Vzkaz z USA zní pro celý svět i pro jižní sousedy: „Nebudeš míti jiného Boha před mnou“. Ještě jako ministr zahraničí to vyjádřil Rex Tillerson, když řekl, že „Latinská Amerika nepotřebuje nové imperiální velmoci.“ Zatrpkle tím mínil, že současná imperiální moc, tedy USA, je dostačující.

Když ale současný ministr zahraničí Mike Pompeo v Panamě tvrdil, že spolupráce s Čínou není vždy dobrá pro občany v regionu, zapomenul na to, že angažmá USA v regionu bylo často velmi kontroverzní. USA se často násilně vměšovaly do vnitřních záležitostí těchto zemí. A to, co Pompeo ignoruje, je fakt, že Čína nabízí obnovu pro infrastrukturu s velkým významem pro region. Žádná velmoc doposud regionu v této oblasti výrazně nepomohla.

Zatímco Japonsko pochopilo nutnost udržovat s nynější Čínou konstruktivní vztahy, USA odmítly čínskou iniciativu Jedno pásmo, jedna stezka.

Tillerson a Pompeo volili vůči Číně tón, který odpovídá Národní bezpečnostní strategii, která čínské snahy vidí jako „predátorskou ekonomiku“ a „diplomacii dluhové pasti“. Hodnotí tak čínskou politiku a projekt Jedno pásmo, jedna stezka jako cílenou snah poškodit země, které se projektu účastní. Namísto toho ale Čína může být v pozici, ze které pomůže těmto zemím postavit na nohy jejich infrastrukturu a zvýšit životní standardy v jenom z nejchudších a nejvíce nerovných regionů světa.

Bez ohledu na to se ale čínská státní média mýlí, když tvrdí, že latinskoamerické země dovedu dobře zvážit svoje zájmy. I když některé z nich berou ohled na hledání rovnováhy vůči velmocem, příkladem je Chile a Panama, většina je příliš zahleděná do domácích sporů, než aby si definovala širší zájmy či dokonce hledala řešení na globální aréně.

Kdyby USA méně vyhrožovaly a rozdělovaly a více se věnovaly pěstování konstruktivního angažmá, bylo by to mnohem lepší využití diplomatů a sítě kontaktů na západní hemisféře, uzavírá Creuzfeldt.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – Gobierno de Chile – Jefa de Estado se reúne con Presidente Xi Jinping, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=53428031

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.