Jak bude Čína rozvíjet ruský Dálný východ?

Co brání tomu, aby současné sbližování Ruska a Číny pomohlo rozvíjet strategicky významný ruský Dálný východ?

O tom, jak bude Čína rozvíjet ruský Dálný východ, píše Ivan Zujenko pro ruskou pobočku nadace Carnegie (tj. pro americký think tank). Zujenko se zaměřuje na dohody, které byly mezi ruskou a čínskou stranou podepsány na zářijovém Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku.

Slovy Vladimira Putina, připomíná text, se měl v roce 2018 Dálný východ stát „národní prioritou Ruska pro celé 21. století“, tento rok měl být významným předělem pro rusko-čínskou regionální spolupráci v této oblasti hned z několika důvodů.

Letos končí několikaletý program společného rusko-čínského rozvoje pohraničních regionů Ruska, který začal v roce 2009. V Charbinu byla zahájena další regionální spolupráce mezi Ruskem a Čínou v oblasti dopravy. V září se ve Vladivostoku konalo Východní ekonomické fórum za účasti Si Ťin-pchinga s celou delegací a konal se kulatý stůl představitelů 20 regionů obou zemí.

Největší zájem ale vzbudilo jednání Putina a Si, při němž smažili a jedli na březích Japonského moře ruské bliny. Zprávě o podpisu nové meziregionální spolupráce mezi Ruskem a Čínou „Program rozvoje rusko-čínské spolupráce v obchodně-ekonomické a investiční sféře na Dálném východě Ruské federace na roky 2018 až 2024“, který nahrazuje program končící v roce 2018, byla věnována jen malá pozornost. Dohody nepodepsali prezidenti, „jen“ ministři obou zemí.

Snížení spolupráce z mezistátní na meziministerskou ale ticho kolem dokumentu nevysvětluje, míní autor dále. Na ruské i čínské straně proběhl podpis této nové dohody o pětileté spolupráci bez větších ovací. Text dohody zatím není zveřejněn s tím, že k tomu dojde někdy na přelomu října a listopadu, až se podaří připravit speciální brožuru v čínském jazyce, kterou bude možno dávat čínským investorům. V případě programu na roky 2008 až 2019 to bylo jinak, program byl zveřejněn okamžitě a byl podroben kritice. Proč je nyní takové ticho?

Zujenko vidí hned několik příčin. Podle jeho mínění dokument nebyl podepsán podle očekávání. Dokument není pokračováním dohody z let 2008 až 2019, je odlišný obsahem. Program z let 2008 až 2019 je považován za neúspěšný a už v roce 2017 bylo rozhodnuto, že pokračovat nebude, místo něj vznikne nový program regionální spolupráce Ruska a Číny. Ruští úředníci tak nyní nechtěli veřejně analyzovat výsledky končícího programu.

Ve srovnání s minulostí, jak autor zjistil, chápe nový dokument Čínu jako subjekt rozvoje pro Dálný východ, ale už není tak optimistický jako v minulosti, kdy se s Čínou počítalo jako s investorem pro rozvoj ruského pohraničí.

Dále, píše Zujenko, nová dohoda o regionální spolupráci nezahrnuje některé dříve plánované projekty, které budily pozornost a o kterých se mluvilo dlouhou dobu, například plány na vznik přeshraničních území zvláštního rozvoje. Zapadla i otázka stavby dopravní vysokorychlostní magistrály spojující Čínu s Ruskem. Jen málo se připomíná společné působení na ostrově Bolšoj Ussirijskij, což neodpovídá ekonomickému významu ostrova. Bylo domluveno jen to, že se obě země budou věnovat přípravě plánu pro společný rozvoj ostrova, o který se Rusko a Čína dělí, a to do roku 2024. Podle Zujenka Rusko není připraveno na zřízení ostrovního bezvízového a bezcelního režimu, který požaduje Čína. Rusko si totiž není jisté, zda by mu to přineslo ekonomické výhody a má bezpečnostní obavy.

Ostatně, jak článek dále připomíná, před začátkem Východního ekonomického fóra se zdálo, že se dokument nepovede dohodnout ani podepsat, nakonec ale došlo ke kompromisům, které daly dohodě konečnou podobu.

Píše se v ní rozmáchle o možnostech spolupráce a jejím dosavadním průběhu. Na rozdíl od letos končícího plánu neobsahuje konkrétní povinnosti pro žádnou ze stran. Podle Zujenka je to správná reakce na neúspěch předchozích investičních plánů. V novém dokumentu ruská strana jenom „navrhuje posoudit možnosti investic“. Mluví se o ropné chemii, těžbě, dopravní infrastruktuře, lesním a vodním hospodářství a zemědělství či o turismu. Celkově není na smlouvě nic nového ani s ohledem na několik zmíněných projektů, které jsou součástí spolupráce již dávno, některé z nich jsou předmětem dříve uzavřených dohod. Zujenko zmiňuje dokončování společných přeshraničních staveb v roce 2019 – příklady jsou železniční most přes řeku Amur, automobilový most u Blagověščensku a celá řada dalších plánovaných nebo rozestavěných dopravních staveb na hranicích mezi Ruskem a Čínou.

Celkově Zujenko uzavírá svůj přehled tím, že nedošlo k přelomu v aktivaci rusko-čínské spolupráce v pohraničí Dálného východu. Prostě se slova stále nedaří proměnit ve skutečné kroky. Podle něj současná úroveň této spolupráce neodpovídá momentálnímu důrazu na vztahy a přátelství mezi Putinem a Si. Výsledky spolupráce jsou tak malé, že je oba lídři ponechali v rukách podřízených.

Chybí už také dřívější iluze rychlých úspěchů takové spolupráce. Zato ale postupně roste pochopení nutnosti přizpůsobit se místním specifikům, k příkladům patří ruské prohlášení Vladivostoku za „svobodný přístav“ nebo zavádění elektronických víz.

Jako problém vidí Zujenko to, že Rusko svoji spolupráci s Čínou centralizovalo, což se promítlo do její menší dynamiky. Současné ministerstvo pro rozvoj Dálného východu v čele s Jurijem Trutněvem se snaží o změnu kurzu, ale jeho možnosti nejsou neomezené. Hlavně ve vztahu k tradiční ruské byrokracii (ministerstvo financí, zahraničí, a zvláště pak siloviki), která blokuje jakékoliv pokusy o rozvoj. To je také důvodem, proč se agenda nového programu spolupráce stala tak polovičatou a popisuje jen, co by se mohlo a dalo dělat, ale není nijak konkrétní. A nedává tak žádné garance, že se sbližování Ruska a Číny stane nástrojem pro rozvoj Dálného východu.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – daniilr from Vladivostok, Russia – Золотой мост, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=55567688

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.