Máša a medvěd – nejlstivější forma ruské imperialistické a ideologické diverze …

Miroslav Tejkl se zamýšlí nad tím, o čem svědčí nejnovější hodnocení ruského animovaného seriálu a její hlavní postavičky jako „putinovské“?

Máša a medvěd jsou prý podle některých britských kritiků kremelského režimu nástrojem Kremlu a jeho „ideologické expanze“.

„Máša je divoká, až zlobivá, ale také kurážná. Troufá si na víc, než na kolik zdánlivě má. Není přehnané ji vidět ‚putinovskou‘,“

citovaly The Times dokonce bezpečnostního experta Anthonyho Gleese z Buckinghamské univerzity.

Univerzita.

Bezpečnostní expert.

… a proslulé Timesy …

Je mi 60 let, zažil jsem tedy pouze reálněsocialistickou normalizaci a nikoli padesátá léta, takže si nevybavuju něco podobného.

Už jsme se neučili, že letadlo vynalezl Možajskij, ale že to byli američti bratří Wrightové (třicetimetrové skoky nejsou let).

Už jsme se učili, že balón vynalezli bratři Montgolfierové a ne ruský mnich Krjakutnyj.

Taky poněkud unavený normalizační režim už neviděl ideologickou diverzi takříkajíc „všude kam se podíváš.“ Samozřejmě byly výjimky. Pamatuji se, jak mě vždycky dráždilo obviňování kinematografie Jamese Bonda z ideologické diverze Západu, protože bondovky jsem přece jen už tehdy viděl a považoval jsem to za nespravedlivé i z hlediska faktů o bondovské sérii samotné. James Bond, proslulý britský agent 007, se přitom obvykle střetával s různými mocnými oligarchy na Západě nebo mocnými a nebezpečnými figurami na Východě (nebezpečnými i pro oficiální režimy Východu) a byl jako agent Británie nejen spojencem Západu, ale občas nepřímo i oficiálních vlád Východu v případě, kdy měli takto společného nepřítele – nebezpečnou osobnost z východní zóny…

Upřímně řečeno nenapadlo by mě něco podobného o medvědu a Máše očekávat dokonce ani od našich poněkud přitroublých „pravdoláskařů“, jejichž nenávist k Rusku je příznačná, fanatická a přihlouplá zároveň, kteří považují např. Alexandrovce za nástroj ruské propagandy s úplnou samozřejmostí a upřímně je nenávidějí, takže naši zpěváci, kteří s Alexandrovci zpívají – Karlem Gottem počínaje –  jsou pro ně kolaboranti a užiteční idioti zlého a nebezpečného protivníka.

Že se ale tato konstrukce objeví u Britů, u kterých jsem přece jen očekával určitou úroveň, je zajímavé a poněkud smutné zjištění, které vede k zamyšlení, kam se svět dostal, že stačí plácnout jakoukoli floskuli do povětří a tvrzení není třeba ani nijak prokazovat a zdůvodňovat …

prostě stačí jen vystřelit do povětří větu, kterou jsem uvedl shora …

A ještě něco na závěr :

Nepříjemnou souvislost prý budí scénka, když Mášenka v sovětské vojenské čepici někoho vyhání z medvědova záhonku, kde dotyčný dělá škodu.

Představme si, že by existoval komiks americký, kde by nějaká kreslená šibalka, oblečená do uniformy americké námořní pěchoty vyháněla někoho ze záhonku, aby tu nedělal škodu.

Rozumoval by nějaký „odborník“ nad touto skutečnosti tak, že by v tom viděl americkou ideologickou diverzi …?

Dost o tom pochybuju …

Pro něj by to prostě byl příběh toho, kdo se brání …

… jako Máša brání v příběhu záhonek, který vetřelci přece v animovaném seriálu nepatří …

Zkrátka quod licet Iovi …

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.