Proč Ukrajina vyzvala Rusko na souboj u Kerčského průlivu?

Jaké byly možné motivy incidentu mezi Ukrajinou a Ruskem v blízkosti Kerčského průlivu?

Stratfor, přezdívaný jako soukromé CIA, uvádí překvapivě odlišný pohled na události u Kerčského průlivu než jiná západní média, která začala okamžitě obviňovat Rusko. Stratfor je analytická a zpravodajská platforma, která slouží de facto jako soukromá tajná služba. Je spojena se jménem svého zakladatele, George Friedmana.

Rusko-ukrajinský spor kvůli přístupu ke Kerčskému průlivu eskaloval 25. listopadu. Ruské paramilitární síly zabavily dvě menší ukrajinské lodě a člun, který se snažil proplout Kerčským průlivem. Průliv spojuje Azovské moře s Černým mořem. Ukrajina okamžitě odsoudila ruské akce a obvinila Rusko z vojenské agrese. Ukrajinský prezident vyhlásil vojenský stav.

Rusko tvrdí, že jeho připojení Krymu v roce 2014 zneplatnilo dohodu z roku 2003 s Ukrajinou, která se týká využití Azovského moře a Kerčského průlivu. Rusko tvrdí, že tím, že kontroluje Krym, jsou i vody kolem Kerčského průlivu jeho teritoriální vody. Ukrajina a také velká část světa ale ruské převzetí Krymu neuznává a tvrdí, že Ukrajina musí trvat na svém právu proplout průlivem bez narušování. Před pár měsíci navíc Ukrajina oznámila, že v Azovském moři postaví vojenskou základnu, což dále zvýšilo napětí. Rusko zesílilo narušování ukrajinského námořního pohybu. Pro Ukrajinu má přístup k Azovskému moři velký ekonomický a bezpečnostní význam. Bez hladkého plavby by se mohlo stát, že Ukrajina ztratí přístup ke klíčovému přístavu Mariupolu.

Největším rizikem šarvátky je to, že přeroste v širší vojenský konflikt mezi oběma zeměmi. Už teď je mezi oběma zeměmi polozamrzlý konflikt na Donbase. Ukrajina ale nemá dost námořních kapacit, aby mohla na Rusko na moři reagovat, jakýkoliv pokus Ukrajiny si nárokovat Azovské moře a Kerčský průliv je odsouzen k neúspěchu. Ukrajina zatím neukázala přípravu na vojenskou odvetu.

Ale jsou tu další motivy, píše článek Stratfor. Ty mohou vysvětlovat ukrajinský průnik do sporných vod. Vzhledem ke své vojenské slabosti, a to obzvláště na moři, chce Kyjev, aby ruská agrese byla zřejmá celému světu. A hlavně EU a USA. Pokud by se USA smířily s tím, že Rusko bude kontrolovat Krym a jeho jednotky budou na Donbase, byla by to pro Ukrajinu katastrofa. Proto jen pár dní před tím, než se měl setkat Trump a Putin a G20, Ukrajina zdůrazňuje své námořní nároky. Jenže Ukrajina asi nepočítala s tím, že Rusko zajme lodě i námořníky. Vyhlášení stanného práva slouží k tomu, aby Rusko bylo dobře vidět, ale i ukrajinská reakce.

Co z toho plyne pro Ukrajinu? Možné jsou další sankce na Rusko ze strany EU a USA, nebo pomoc pro Ukrajinu, obzvláště ve formě vojenské pomoci nebo častějšího pobytu NATO v Černém moři. NATO by třeba mohlo vybudovat i ukrajinské loďstvo, ale to by byla operace na roky.

V rámci ukrajinského gambitu svou roli hrají také domácí faktory. Prezidentské volby se blíží, mají být v březnu 2019. Porošenkovi se v průzkumech nedaří. Někteří z opozice tvrdí, že vyhlášení vojenského stavu slouží k tomu, aby se volby odložily nebo zmanipulovaly. Rozsah vojenského stavu je nejistý. Vláda by například mohla regulovat média. A je tu i možnost odložení prezidentských voleb. Ukáže se, co vláda přesně udělá a podle toho bude jasné, co roztržku s Ruskem pohánělo.

Ať už to Kyjev zamýšlel jakkoliv, pak se následky objevily na ukrajinské ekonomice. Hřivna se propadla vůči dolaru, vzrostly náklady na půjčování. Země je navíc pod programem MMF, a to již od roku 2015. MMF zatím nenaznačoval, že by stanné právo nějak program ohrozilo.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.