Macronova parta jako „Loď přízraků“

Hnutí žlutých vest se soustřeďuje na další požadavky vůči prezidentovi a vládě. Mezi nimi je například obnovení daně z majetku bohatých lidí, zrušené minulý rok.

Nepokoje, které už přibližně tři týdny trvají ve Francii, mají další vývoj. Prezident Macron, jeho premiér Édouard Philippe i poslanci zákonodárného sboru, tito všichni v souvislosti s aktivitami žlutých vest získávají docela nelichotivá epiteta, a to jak v médiích, tak u běžných Francouzů.

Ve čtvrtečním tištěném vydání deníku Libération (vydání 06/12/2018), hned v úvodním komentáři, ředitel redakce, Laurent Joffrint, označil celý Macronův tým za „Loď přízraků“, což v přeneseném smyslu může znamenat totéž, co pověstný Bludný Holanďan na moři.  Samotný Emmanuele Macron  začíná být označován coby „němý prezident“ (muet), což opět připomíná slavný pamflet V. Huga nazvaný „Napoleon malý“. Ovšem patrně nejhůře ze všech vychází osoba premiéra Édouarda Philippa, jemuž šéf deníku přisoudil označení polovičního zombí (semi-zombiesque). Nicméně, Laurent Joffrint svůj komentář končí výzvou adresovanou prezidentu Macronovi, jemuž údajně nakonec nezbyde nic jiného, než osobně vystoupit s řešením situace a nenechávat nepokoje na hlavě onoho svého sotva viditelného premiéra.

Srážky studentů lyceí, ke kterým došlo v řadě francouzských měst, přinesly první raněné. Tři studenti byli zraněni střelbou projektilů (flash balls). Jednoho z demonstrantů zasáhl projektil do tváře v blízkosti čelisti a zásah mu vyrazil několik zubů. Další demonstrant dostal zásah projektilem přímo do hlavy. Policejní postupy tohoto druhu zcela podle očekávání vyvolávají odpor veřejnosti, hlavně rodičů a zaměstnanců lyceí. Šéf UNL, syndikátu lyceí, ve středu navštívil ministra školství a žádal po něm nějaké řešení. Z jednání však, podle svých slov, odešel s prázdnou. „Nemají žádné konkrétní návrhy, nedostali jsme žádnou odpověď na naše požadavky“.

Podle deníku Libération, žluté vesty, jejichž hnutí se těší široké podpoře francouzské veřejnosti, se v posledních dnech soustřeďují na další požadavky směřující k prezidentovi a vládě. Mezi nimi je například obnovení daně z majetku bohatých lidí, která byla pro loňský rok ve Francii zrušena, zatímco v roce 2017 vynesla do státního rozpočtu 4,2 miliardy eur. Měla by platit pro majetky, jejichž hodnota přesahuje 1,3 miliónu euro, což znamená, že se ve Francii týká přibližně 350 000 subjektů. Jako naprosto dominantní se ale jeví požadavek na zvýšení minimální mzdy a důchodů.

Pokud jde o minimální mzdu, tak vláda původně navrhla zvýšení o 1,8 procenta, což představuje očekávané procento inflace. Žluté vesty ale žádají zvýšení minimální mzdy, která se týká 1,65 miliónu zaměstnanců, na 1 300 euro, oproti 1 185, kolik činí doposud. Ochota premiéra zvýšit mzdu o 3 procenta je pochopitelně pro žluté vesty naprosto nedostatečná, neboť toto zvýšení zůstává hluboko pod jejich očekáváním.

Žluté vesty ale nejsou zdaleka jedinou silou, která požaduje zvýšení minimální mzdy. Některé odborové centrály a dělnické svazy požadují například zvýšení na 1 400 eur, což představuje 80 procent mzdového mediánu. CGT žádá dokonce minimální mzdu ve výši 1800 eur měsíčně. Fabien Roussel z PCF (Komunistické strany Francie) žádá zvýšení minimální mzdy francouzských zaměstnanců o 200 eur měsíčně, a to už od 1. ledna příštího roku.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační obrázek: Autor – KRIS AUS67 – gilets jaune drapeau bbr sur les champs elysees nov 2018, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=74826433

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.